V dnešním světě je Harald zur Hausen relevantním tématem a stále více zajímá širokou škálu lidí. Ať už jde o každodenní život, politiku, technologii nebo jakoukoli jinou oblast, Harald zur Hausen hraje zásadní roli ve způsobu, jakým žijeme a jak se vyvíjí naše prostředí. Jak společnost postupuje a mění se okolnosti, je nezbytné zůstat informován a uvažovat o Harald zur Hausen, a to jak v jeho současném kontextu, tak v jeho historickém významu. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Harald zur Hausen a prozkoumáme jeho různé aspekty a důsledky pro náš každodenní život.
Harald zur Hausen | |
---|---|
Narození | 11. března 1936 Gelsenkirchen, Německo |
Úmrtí | 28. května 2023 (ve věku 87 let) Heidelberg, Německo |
Alma mater | Univerzita v Bonnu Heinrich-Heine-Universität Düsseldorf Hamburská univerzita Univerzita Heidelberg |
Povolání | virolog, lékař, vysokoškolský učitel a onkolog |
Zaměstnavatelé | Erlangensko-norimberská univerzita Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku Univerzita Heidelberg Freiburská univerzita Pensylvánská univerzita |
Ocenění | Cena Roberta Kocha (1975) Charles S. Mott Prize (1986) German Cancer Award (1986) M. W. Beijerinck Prize for Virology (1992) Paul-Ehrlich-und-Ludwig-Darmstaedter-Preis (1994) … více na Wikidatech |
Choť | Ethel-Michele de Villiers |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Harald zur Hausen (11. března 1936 Gelsenkirchen, Německo – 28. května 2023 Heidelberg) byl německý lékař a virolog, který studoval vznik karcinomu děložního hrdla a podílel se na objasnění role papilomavirů, za což v roce 2008 získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Vystudoval medicínu na univerzitě v Düsseldorfu a dlouhá léta pracoval ve Virologickém ústavu univerzity ve Würzburgu. V roce 1972 jmenován profesorem virologie na univerzitě v Erlangenu. V letech 1983 až 2003 byl vědeckým ředitelem Výzkumného centra pro výzkum rakoviny v Heidelbergu.
Jeho objev role papilomavirů při vzniku rakoviny čípku děložního vedl k vývoji dvou sér, která chrání v případně očkování před některými kmeny papilomavirů.