V dnešním světě je Charles Richet téma, které vzbuzuje zájem mnoha lidí v různých oborech. Ať už v profesní, osobní nebo akademické sféře, Charles Richet se stal tématem neustálých debat a diskuzí. S rozvojem technologií a globalizací převzal Charles Richet významnou roli v moderní společnosti a změnil způsob, jakým se stýkáme, pracujeme a vzděláváme se. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Charles Richet a analyzujeme jeho dopad na náš každodenní život.
Charles Richet | |
---|---|
Rodné jméno | Charles Robert Richet |
Narození | 26. srpna 1850 Paříž |
Úmrtí | 4. prosince 1935 (ve věku 85 let) Paříž |
Alma mater | Pařížská univerzita |
Povolání | lékař, psycholog, esperantista, fyziolog, spisovatel, imunolog a výzkumník |
Zaměstnavatel | Francouzská kolej |
Ocenění | Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1913) Cena za poezii Francouzské akademie (1915) |
Děti | Charles Richet |
Rodiče | Alfred Richet |
Příbuzní | Gabriel Richet (vnuk) |
Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 1933) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charles Robert Richet (25. srpen 1850 – 4. prosinec 1935) byl francouzský lékař, fyziolog a psycholog. Za svůj výzkum anafylaktického šoku získal roku 1913 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Věnoval se též eugenice a parapsychologii (je mj. autorem pojmu ektoplazma). Od roku 1887 byl profesorem fyziologie na Collège de France.
Byl vydavatelem Revue Scientifique (1878–1887), spoluvydavatelem Journal de physiologie et de pathologie générale (po roce 1917) a roku 1905 prezidentem londýnské Society for Psychical Research. V roce 1914 se stal členem Francouzské akademie věd. Členem korespondentem Ruské akademie věd v Petrohradě byl od roku 1912.