V dnešním světě je Eric Kandel tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Eric Kandel se stal středem zájmu výzkumníků, odborníků i nadšenců. Od svého vzniku až po budoucí důsledky Eric Kandel vyvolal debaty, kontroverze a úvahy, díky nimž se stal jedním z nejdůležitějších témat současnosti. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Eric Kandel s cílem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto významné téma.
Eric Kandel | |
---|---|
Narození | 7. listopadu 1929 (94 let) Vídeň |
Alma mater | Harvardova univerzita Kolumbijská univerzita Lékařská fakulta Newyorské univerzity Erasmus Hall High School Yeshivah of Flatbush |
Pracoviště | Kolumbijská univerzita |
Obor | psychiatrie |
Ocenění | Karl Spencer Lashley Award (1981) Rosenstielová cena (1983) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (1983) Dicksonova cena za medicínu (1983) Howard Crosby Warren Medal (1984) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Denise Kandel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eric Kandel (* 7. listopad 1929, Vídeň) je rakousko-americký neurobiolog židovského původu, nositel Nobelovy ceny.
Narodil se v židovské vídeňské rodině. Jeho matka pocházela z Polska, otec z Ukrajiny. Rodina vedla obchod s hračkami a byla silně asimilovaná. Přesto po Anšlusu emigrovala do Spojených států. Usadila se v Brooklynu. Eric začal chodit do Brooklyn's Erasmus Hall High School a Public high school, získal též judaistické vzdělání.
Poté vystudoval lékařství na Newyorské univerzitě. Zde se roku 1965 stal profesorem. Roku 1974 přestoupil na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku, kde se stal ředitelem Center for Neurobiology and Behavior.
Roku 2000 získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství (spolu s Arvidem Carlssonem a Paulem Greengardem), a to za výzkum týkající se „signální transdukce (přenosu signálu) v nervovém systému“. Kandel pomocí experimentálního modelu mozku mořského plže dokázal, jaký vliv mají změny v synapsích na proces učení a na paměť. Významně tím zvýšil zejména porozumění mechanismu krátkodobé a dlouhodobé paměti. Krom Nobelovy ceny získal též National Medal of Science, Wolfovu cenu či Laskerovu cenu.
Svůj život a výzkum popsal v knize In Search of Memory: The Emergence of a New Science of Mind.