Herbert Spencer Gasser
V tomto článku prozkoumáme dopad a důsledky Herbert Spencer Gasser na moderní společnost. Od svého vzniku až po vliv na různé aspekty každodenního života hrál Herbert Spencer Gasser zásadní roli při utváření různých oblastí, jako je politika, ekonomika, technologie a kultura. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak se Herbert Spencer Gasser vyvíjel v průběhu času a jak formoval vnímání a jednání lidí po celém světě. Kromě toho se budeme zabývat kontroverzemi a debatami, které Herbert Spencer Gasser vyvolal, a také jeho potenciálním dopadem do budoucna. Tento článek se snaží poskytnout komplexní a zasvěcený pohled na Herbert Spencer Gasser a jeho význam v současné společnosti.
| Herbert Spencer Gasser | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. července 1888 Platteville |
| Úmrtí | 11. května 1963 (ve věku 74 let) New York |
| Alma mater | Wisconsinská univerzita v Madisonu Univerzita Johnse Hopkinse Platteville High School |
| Povolání | lékař, vysokoškolský učitel, psycholog a fyziolog |
| Zaměstnavatelé | Washingtonova univerzita Rockefellerova univerzita |
| Ocenění | Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1944) zahraniční člen Královské společnosti (1946) George M. Kober Medal (1954) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herbert Spencer Gasser (5. července 1888 – 11. května 1963) byl americký fyziolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1944. Byla udělena za objevy v oblasti fyziologie nervové tkáně a spolu s Gasserem ji získal jeho spolupracovník Joseph Erlanger.
Herbert Spencer Gasser se narodil v rodině lékaře rakouského původu Hermana Gassera a jeho ženy Jane Elisabeth Griswoldové Gasserové. Vystudoval zoologii na Wisconsinské univerzitě v Madisonu a poté se zapsal na mediciínu na stejné škole, kde ho mimo jiné učili fyziolog Joseph Erlanger a farmakolog Arthur S. Loevenhart. Svá studia medicíny dokončil na Univerzitě Johnse Hopkinse, kde získal lékařský titul roku 1915. Vrátil se pak učit farmakologii na Wisconsinskou univerzitu a roku 1916 přešel na Washingtonskou univerzitu v St. Louis.
Za první světové války se podílel na výzkumech chemických zbraní a po válce vytvořil výzkumný tým se svým bývalým učitelem Josephem Erlangerem, s nímž pracoval až do roku 1931, kdy odešel na Cornellovu univerzitu. Zprvu se zabývali činností srdce, počátkem 20. let se zaměřili na nervový systém. Díky technice osciloskopického měření malých napětí, kterou vyvinuli, byli schopni jako první popsat změny elektrického potenciálu nervů a stanovit, že rychlost změny nervového potenciálu je úměrná tloušťce nervu.
V polovině třicátých let Gasser odešel na Rockefellerův institut (budoucí Rockefellerovu univerzitu), kde setrval na pozici ředitele až do roku 1953.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herbert Spencer Gasser na Wikimedia Commons - Životopis na oficiálních stránkách Nobelovy ceny
- Životopis na Jewish Virtual Library
- Heslo v encyklopedii Britannica
