Dnes je Drew Weissman téma, které má v naší společnosti velký význam. Již léta vzbuzuje zájem odborníků i lidí obecně díky svým mnohostranným aspektům a působení v různých oblastech. V průběhu historie Drew Weissman vyvolával debaty, kontroverze a následně velké pokroky a inovace. Je to téma, které nenechává nikoho lhostejným a které se v čase neustále vyvíjí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Drew Weissman, analyzujeme jeho důležitost, jeho důsledky a jeho vliv na každodenní život. Tímto způsobem můžeme lépe pochopit význam, který má Drew Weissman v dnešní společnosti.
Drew Weissman | |
---|---|
Drew Weissman | |
Narození | 7. září 1959 (64 let) Lexington |
Alma mater | Brandeisova univerzita (do 1981) Bostonská univerzita (do 1987) |
Pracoviště | Perelmanova fakulta medicíny Pensylvánské univerzity Pensylvánská univerzita |
Obory | mRNA a RNA vakcína |
Ocenění | Rosenstielová cena (2020) Cena kněžny asturské za vědecký a technický výzkum (2021) Laskerova-DeBakeyova cena za klinický medicínský výzkum (2021) Cena dr. Paula Janssena za biomedicínský výzkum (2021) Cena Louisy Grossové Horwitzové (2021) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drew Weissman (* 7. září 1959 Lexington) je americký imunolog, který se podílel na vývoji RNA vakcín. Za svůj objev modifikace nukleotidů v mRNA umožňující vyvinutí mRNA vakcín proti covidu-19 obdržel spolu s Katalin Karikóovou v roce 2023 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Vystudoval medicínu na Bostonské univerzitě a biochemii na Brandeis University. V National Institutes of Health se věnoval se výzkumu HIV. Nyní je ředitelem výzkumu vakcín na Pensylvánské univerzitě. V roce 2005 spolu s Katalinou Karikóovou objevil modifikace nukleotidů v mRNA, které vedly k řešení problému bouřlivé imunitní reakce. Tento objev umožnil vývoj vakcín proti covidu-19. Za tento objev oba obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.