Tento článek se bude zabývat tématem Martin Evans, jedním z nejdůležitějších aspektů v dnešní společnosti. Martin Evans získal v posledních letech velký význam díky svému vlivu v různých oblastech, od politiky a ekonomiky až po kulturu a technologie. Prostřednictvím tohoto článku budou prozkoumány různé aspekty Martin Evans a jeho vliv na náš každodenní život. Budou analyzovány různé perspektivy kolem Martin Evans a také jeho vývoj v čase. Kromě toho budou prozkoumány důsledky Martin Evans v současném kontextu a také jeho možné budoucí projekce. Aby bylo možné nabídnout komplexní vizi o Martin Evans, budou zváženy různé přístupy a názory s cílem poskytnout širokou a objektivní vizi na toto téma, které je dnes velmi důležité.
Martin Evans | |
---|---|
Rodné jméno | Martin John Evans |
Narození | 1. ledna 1941 (83 let) Stroud |
Alma mater | Kristova kolej University College London St Dunstan's College |
Povolání | genetik, vysokoškolský učitel a biolog |
Zaměstnavatelé | University College London Cardiffská univerzita |
Ocenění | William Bate Hardy Prize (1993) March of Dimes Prize in Developmental Biology (1999) Cena Alberta Laskera za základní lékařský výzkum (2001) Clarivate Citation Laureates (2006) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (2007) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir Martin John Evans (* 1. ledna 1941) je britský genetik velšského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 2007. Za techniku genového knokautu, která dovoluje cíleným zásahem vyřadit vybraný gen z činnosti, ji spolu s ním získali Mario Capecchi a Oliver Smithies. Vedle toho byli Martin Evans a jeho spolupracovník Matthew Kaufman první, kdo v roce 1981 v laboratoři vytvořili kulturu myších kmenových buněk. Evansovým nejdůležitějším působištěm je Univerzita Cambridge, později byl kancléřem Univerzity Cardiff. Do šlechtického stavu byl povýšen roku 2004.