V dnešním světě se Daniel Carleton Gajdusek stal tématem velkého zájmu a debat. Ať už kvůli své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo vlivu na populární kulturu, Daniel Carleton Gajdusek je fenomén, který nezůstane bez povšimnutí. V tomto článku prozkoumáme toto téma do hloubky z různých úhlů pohledu, analyzujeme jeho vývoj v čase, jeho význam dnes a jeho budoucí projekci. Kromě toho prozkoumáme, jak k Daniel Carleton Gajdusek přistupovali různí odborníci a jak ovlivnil různé oblasti každodenního života. Tato analýza nám umožní lépe porozumět důležitosti a relevanci Daniel Carleton Gajdusek v dnešní společnosti.
Daniel Carleton Gajdusek | |
---|---|
Narození | 9. září 1923 Yonkers |
Úmrtí | 12. prosince 2008 (ve věku 85 let) Tromsø |
Bydliště | Yonkers |
Alma mater | Rochesterská univerzita (do 1943) Harvardova lékařská škola (do 1946) |
Povolání | lékař, virolog, biolog a antropolog |
Ocenění | E. Mead Johnson Award (1963) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1976) Huxley Memorial Medal (1988) Bengt Winblad Lifetime Achievement Award in Alzheimer’s Disease Research (1992) Fellow of the Australian Academy of Science (1993) … více na Wikidatech |
Příbuzní | Irene Dorothy Dobroscky (teta) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Daniel Carleton Gajdusek (9. září 1923, Yonkers, New York, USA – 12. prosince 2008, Tromsø, Norsko) byl americký lékař a virolog. Z otcovy strany měl slovenské kořeny.
Spolu s Baruchem S. Blumbergem se stal nositelem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1976. Gajdusek ji získal za výzkum nemoci kuru, prvního lidského prionového onemocnění, které bylo rozpoznáno jako infekční.
Roku 1996 byl odsouzen za pohlavní zneužívání nezletilých chlapců. Strávil 12 měsíců ve vězení a poté se odstěhoval do Evropy, kde o deset let později zemřel.