V dnešním světě je Hugo Theorell problém, který ve společnosti nabyl velkého významu. Již několik let se Hugo Theorell stal předmětem zájmu výzkumníků, společností a vlád, což vyvolalo rozsáhlou debatu o jeho důsledcích a důsledcích. Význam Hugo Theorell se odráží v různých oblastech, od politiky po technologii, kulturu a ekonomiku. V tomto článku budou diskutovány různé přístupy a pohledy na Hugo Theorell s cílem lépe porozumět jeho dopadu dnes i v budoucnu.
Hugo Theorell | |
---|---|
Narození | 6. července 1903 Linköping, Švédsko |
Úmrtí | 15. srpna 1982 (ve věku 79 let) Stockholm, Švédsko |
Místo pohřbení | Severní hřbitov (59°21′23″ s. š., 18°1′18″ v. d.) |
Bydliště | Švédsko |
Alma mater | Karolínský ústav Katedralskolan |
Povolání | biochemik, vysokoškolský učitel a lékař |
Zaměstnavatelé | Karolínský ústav Uppsalská univerzita |
Ocenění | Björkén Prize (1936) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1955) zahraniční člen Královské společnosti (1959) |
Choť | Margit Theorell |
Děti | Töres Theorell |
Rodiče | Thure Theorell |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Axel Hugo Theodor Theorell (6. července 1903 Linköping – 15. srpna 1982 Stockholm) byl švédský biochemik, vysokoškolský pedagog a lékař, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1955. Cenu získal za objevy v oblasti chemie enzymů a jejich biologického působení. Působil jako profesor na švédské univerzitě Institut Karolinska.