Dnes je Katalin Karikóová vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S pokrokem technologií a globalizací se Katalin Karikóová stal stálým bodem diskuse ve všem, od politiky po popkulturu. Tento článek se bude snažit do hloubky analyzovat dopad Katalin Karikóová na současnou společnost, prozkoumat jeho různé aspekty a to, jak ovlivňuje naše životy způsoby, o kterých jsme možná dříve ani neuvažovali. Prostřednictvím svědectví, studií a odborných posudků má toto téma osvětlit a nabídnout čtenářům kompletní a aktualizovanou vizi Katalin Karikóová.
Katalin Karikóová | |
---|---|
Katalin Karikóová | |
Narození | 17. ledna 1955 (69 let) Szolnok Maďarsko |
Alma mater | Segedínská univerzita (1973–1978) Segedínská univerzita (1978–1982) Gymnázium a ekonomické střední odborné učiliště Zsigmonda Móricze |
Pracoviště | Centrum biologického výzkumu (od 1978) Pensylvánská univerzita (od 1987) BioNTech (od 2013) Temple University Uniformed Services University of the Health Sciences |
Obory | mRNA a biochemie |
Ocenění | Rosenstielová cena (2020) William B. Coley Award (2021) Grand Prize of the French Academy of Science (2021) Cena Louisy Grossové Horwitzové (2021) Albany Medical Center Prize (2021) … více na Wikidatech |
Děti | Susan Franciová |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katalin Karikóová (maďarsky Karikó Katalin, 17. ledna 1955, Szolnok) je maďarsko-americká biochemička se specializací na RNA vakcíny. Za svůj objev modifikace nukleotidů v mRNA umožňující vyvinutí mRNA vakcín proti covidu-19 obdržela spolu s Drewem Weissmanem v roce 2023 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Katalin Karikóová vyrůstala v maďarském městě Kisújszállás. Její otec byl řezník, ona se však už v dětství rozhodla, že se stane vědkyní.
Po absolvování gymnázia vystudovala biochemii na univerzitě v Segedíně, kde také v roce 1982 získala titul PhD. Pak pracovala v biologickém výzkumném středisku Maďarské akademie věd v Segedíně. V roce 1985 emigrovala do Filadelfie, kde se věnovala výzkumu na Temple University. Od roku 1989 působila na Pensylvánské univerzitě, kde pracovala na výzkumu mRNA.
V roce 2005 spolu s Drewem Weissmanem objevila modifikace nukleotidů v mRNA, které vedly k řešení dosavadního problému bouřlivé imunitní reakce na vakcínu mRNA. Za tento objev oba obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
V následujícím roce oba založili společnost RNARx pro vývoj mRNA vakcín, kde Karikó zastávala funkci výkonné ředitelky. V roce 2013 Karikó přešla do společnosti BioNTech v Německu, která vyvinula a vyrábí mRNA vakcínu proti covidu-19.
Její dcera, veslařka Susan Franciaová, se jako členka amerických osem stala dvojnásobnou olympijskou vítězkou na LOH 2008 v Pekingu a LOH 2012 v Londýně.