Dnes je Simon van der Meer tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od svých počátků až po současný dopad byl Simon van der Meer předmětem studia a úvah odborníků a profesionálů v různých oblastech. V průběhu historie hrál Simon van der Meer zásadní roli v evoluci lidstva a ovlivňoval způsob, jakým žijeme, pracujeme a komunikujeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Simon van der Meer a jeho důležitost v dnešním světě, analyzujeme jeho účinky a možné důsledky pro budoucnost.
Simon van der Meer | |
---|---|
Narození | 24. listopadu 1925 Haag |
Úmrtí | 4. března 2011 (ve věku 85 let) Ženeva |
Příčina úmrtí | rakovina |
Bydliště | Haag |
Alma mater | Delftská technická univerzita Christelijk Gymnasium Sorghvliet |
Povolání | fyzik a vynálezce |
Zaměstnavatelé | Evropská organizace pro jaderný výzkum Philips |
Ocenění | Gabor Medal and Prize (1982) Nobelova cena za fyziku (1984) čestný doktor Gentské univerzity čestný doktor Amsterdamské univerzity |
Choť | Catharina M. Koopman |
Příbuzní | Gay van der Meer (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Simon van der Meer (24. listopadu 1925 Haag – 4. března 2011 Ženeva) byl nizozemský fyzik, který přišel s představou stochastického ochlazování při srážkách částic v částicovém urychlovači, umožňující objev intermediálních částic slabé interakce (W+, W− a Z0). Tyto částice byly pod vedením Carla Rubbii na urychlovači v CERNu v roce 1983 objeveny. Za tento objev získal van der Meer a Carlo Rubbia v roce 1984 Nobelovu cenu za fyziku.
V roce 1952 absolvoval Vyšší technickou školu v Delftu (Nizozemsko). Pak pracoval pro společnost Philips, než v roce 1956 přešel do CERNu. Zde pracoval až do svého důchodu v roce 1990.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simon van der Meer na anglické Wikipedii.