Georges Charpak

V tomto článku prozkoumáme téma Georges Charpak z různých úhlů pohledu, prozkoumáme jeho dopad na moderní společnost a jeho význam v dnešním světě. V tomto směru se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Georges Charpak, analyzujeme jeho historický význam a jeho vliv na vývoj nových konceptů a trendů. Kromě toho se budeme zabývat různými názory odborníků v oboru a také osobními zkušenostmi, které nabídnou ucelenější a obohacující vizi o Georges Charpak. Tento článek syntetizuje aktuální a přesné informace a snaží se poskytnout komplexní pohled na Georges Charpak, aby čtenáři poskytl hlubší a úplnější pochopení tohoto důležitého tématu.

Georges Charpak
Narození1. srpna 1924
Dubrovycja
Úmrtí29. září 2010 (ve věku 86 let)
5. pařížský obvod
Alma materLyceum svatého Ludvíka
École de Physique des Houches
Mines ParisTech
Pařížská univerzita
Povolánífyzik, francouzský odbojář a výzkumník
ZaměstnavateléNárodní centrum vědeckého výzkumu (1948–1959)
Evropská organizace pro jaderný výzkum (1959–1991)
Oceněnístříbrná medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1971)
Cena Jeana Ricarda (1973)
čestný doktor Ženevské univerzity (1977)
High Energy and Particle Physics Prize (1989)
Nobelova cena za fyziku (1992)
… více na Wikidatech
ChoťDominique Vidal
DětiNathalie Charpak
PříbuzníAndré Charpak (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Drátěná komora

Georges Charpak (1. srpna 1924, Dabrovica, Polsko, dnes Ukrajina29. září 2010, Paříž, Francie) byl francouzský fyzik ukrajinského původu, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1992), kterou obdržel za vynález a vývoj částicových detektorů, zejména drátěné komory.

Do Paříže se z Polska přestěhoval s celou svojí rodinou v sedmi letech. Za druhé světové války byl v odboji a v roce 1943 byl zajat vichisty. V roce 1944 vězněn v koncentračním táboře v Dachau, odkud byl po roce propuštěn a dalším se stal občanem Francie.

Vědec

  • 1955 – doktorát (College de France) v Paříži
  • 1959 – pracovník CERNu
  • 1968 – konstrukce první drátěné komory
  • 1984profesor fyziky a chemie na School of Advanced Studies v Paříži
  • 1985 – členem francouzské akademie věd

Drátěná komora

Schematický nákres drátěné komory

Tento detektor je schopen zachytit každou sekundu dráhu několika miliónů částic a tato data předat počítači k vyhodnocení. Dřívější detektory, jako bublinková komora či mlžná komora, měli řádově nižší schopnost záchytu částic. Rychlost a přesnost detektoru vyvolala převrat v částicové fyzice. Objev částice J/psi Tingem a objev částic W a Z Carlem Rubbiou (Nobelova cena 1976, 1984) umožnil tento detektor. Od roku 1990 se drátěná komora používá téměř u všech experimentů v částicové fyzice.

Charpakova komora nalezla také uplatnění v medicíně, biologii a v průmyslu.

Externí odkazy