V dnešním světě hraje Patrick Maynard Stuart Blackett zásadní roli ve společnosti. Jeho význam pokrývá více aspektů, od dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu. V průběhu historie byl Patrick Maynard Stuart Blackett předmětem studia a debat, které generovaly nespočet názorů a teorií, které se snažily pochopit jeho skutečný význam. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Patrick Maynard Stuart Blackett, prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho význam v každodenním životě. Dozvíme se o jeho dopadu na životy lidí, stejně jako o jeho roli při utváření současného světa. Připojte se k nám na této cestě objevovat vše, co Patrick Maynard Stuart Blackett nabízí.
Patrick Maynard Stuart Blackett | |
---|---|
Narození | 18. listopadu 1897 Londýn |
Úmrtí | 13. července 1974 (ve věku 76 let) Londýn |
Alma mater | Magdalenina kolej King's College Univerzita v Cambridgi |
Pracoviště | Manchesterská univerzita Birkbeck, University of London Imperial College London Viktoriina univerzita v Manchesteru |
Obor | fyzika |
Ocenění | Bakerian Lecture (1939) Královská medaile (1940) Guthrieho přednáška (1940) Dalton Medal (1948) Nobelova cena za fyziku (1948) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Costanza Bayon (od 1924) |
Děti | Giovanna Blackett Nicolas Blackett |
Rodiče | Arthur Stuart Blackett a Caroline Frances Maynard |
Příbuzní | Marion Milner (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Patrick Maynard Stuart Blackett (18. listopadu 1897 – 13. července 1974) byl britský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1948), kterou obdržel za výzkum kosmického záření. Zabýval se jadernou fyzikou, kosmickým zářením a původem magnetických polí Země a hvězd.
Coby absolvent univerzity v Cambridge nastoupil v roce 1921 jako výzkumný pracovník v Cavendishově laboratoři, kde strávil následujících 10 let. Zautomatizoval Wilsonovu mlžnou komoru pro studium kosmického záření. Interpretace dat získaných tímto unikátním zařízením mu pomohla získat Nobelovu cenu. Ještě předtím se však stal profesorem na univerzitě v Londýně (1933) resp. profesorem na univerzitě v Manchesteru (1937). Po získání Nobelovy ceny se stal profesorem na Imperial College of Science and Technology v Londýně (1953) a o dvanáct let později prezidentem Královské společnosti.