V širokém světě Hiroši Amano existuje velká rozmanitost přístupů, názorů a pohledů. Složitost tohoto tématu/jednotlivce/události vyvolala postupem času nekonečné diskuse a debaty, které se staly ústředním prvkem v různých oblastech poznání. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu, Hiroši Amano upoutal pozornost vědců, odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších a nejzajímavějších aspektů Hiroši Amano a analyzujeme jeho důležitost a důsledky v různých kontextech.
Hiroši Amano | |
---|---|
Narození | 11. září 1960 (63 let) Hamamacu |
Alma mater | Nagojská univerzita (do 1988) Shizuoka Prefectural Hamamatsu Nishi High School Hamamatsu City Shijimizuka Junior High School |
Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a inženýr |
Zaměstnavatelé | Nagojská univerzita (1988–1992) Univerzita Meijo (1992–1998) Univerzita Meijo (2002–2010) Nagojská univerzita (2010–2015) |
Ocenění | Nobelova cena za fyziku (2014) Bunka kóróša (2014) Řád kultury (2014) čestný doktor Padovské univerzity |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hiroši Amano (* 11. září 1960 Hamamacu) je japonský fyzik a odborník na technologii polovodičů. Spolu s Isamuem Akasakim a Šúdžim Nakamurou získal Nobelovu cenu za fyziku za rok 2014. Byla udělena za vývoj modrých světelných diod umožňujících vytvoření nového, ekologického světelného zdroje.
Hiroši Amano vystudoval na Nagojské univerzitě, kde získal doktorát z elektrotechniky roku 1989 a pak ještě několik let po studiu pracoval jako výzkumník. Roku 1992 přešel na Univerzitu Mejdžó v Nagoji, kde se roku 2002 stal řádným profesorem. Roku 2010 se vrátil na Nagojskou univerzitu.