V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Pedosféra. Od svého vzniku až po svůj vliv na dnešní společnost hraje Pedosféra zásadní roli v životech lidí. V průběhu historie byl Pedosféra předmětem debat, studia a obdivu a stal se tématem zájmu akademiků, nadšenců i zvědavců. Dozvíme se o různých aspektech, které činí Pedosféra tak relevantním a vzrušujícím tématem, analyzujeme jeho dopad v různých oblastech a jeho vývoj v čase. Připravte se ponořit se do světa Pedosféra a objevte vše, co toto vzrušující téma nabízí.
Pedosféra je půdní obal Země, který vznikl (zvětráváním) přeměnou svrchní části zemské kůry působením organismů, vzduchu, vody a slunečního záření. Pedosféra leží na styku s litosférou, kryosférou, atmosférou, hydrosférou, biosférou a socioekonomickou sférou, tyto geosféry podmiňují v pedosféře pochody vedoucí k její vertikální a horizontální diferenciaci.
Půda je výřez pedosférou od svrchní části až po mateční horninu.
Červenožluté půdy – v oblastech kolem rovníku, probíhá v nich rychlý rozklad organismů, půda rychle vyčerpatelná, nepříliš vhodná pro zemědělství
Červenozemě – oblasti savan, sloučeniny Fe a Al zbarvují v období sucha půdu do červena, relativně úrodné půdy – nepříliš využívané, snad kromě oblastí brazilských států Paraná, Mato Grosso do Sul, Mato Grosso, Sao Paulo, atd., kde se často využívají pro pěstování sóji, kukuřice, atp.
Pouštní a polopouštní půdy – roční úhrn srážek je menší než 150 mm, nízký obsah humusu
Žlutozemě a červenozemě vlhkých subtropických lesů – například Florida, vysoký obsah a tvorba sloučenin železa
Černozem – stepní a lesostepní oblasti mírného podnebného pásu, nejúrodnější půdy na Zemi, hluboký horizont humusu (60–100 cm), na těchto půdách se rozkládají obilnice světa (Kanada, USA, Kazachstán, Ukrajina), v ČR malé zastoupení v oblasti nížin
Kambizemě (dříve hnědé lesní půdy) – výskyt pod listnatými lesy, nejčastější půdní typ v ČR
Rendziny – půdy vázány na vápenaté a dolomitové substráty, vysoký podíl skeletu, výskyt v krasových oblastech
Fluvisoly (také nivní půdy) – půdy vázány na říční sedimenty v nivách řek
Podzolové půdy – vznikají v oblasti tajgy (Rusko, Kanada), značně kyselé půdy, málo úrodné
Tundrové půdy – vznikají v subarktických podmínkách
Půdní druhy
Určují se na základě zrnitosti půdy – poměrné zastoupení dvou zrnitostních kategorii (skelet = částice větší než 2 mm; jemnozem = částice menší než 2 mm)