V tomto článku se ponoříme do Litosféra, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem a debatu. Litosféra se stal relevantní osobností v různých oblastech, generuje rozdělené názory a vzbuzuje velký zájem široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Litosféra, analyzujeme jeho vliv na dnešní společnost a prozkoumáme možné důsledky jeho přítomnosti v našem prostředí. Podobně se budeme snažit porozumět důležitosti Litosféra v současném kontextu a jeho potenciálnímu dopadu v budoucnu.
Litosféra je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70–100 km, extrémní hodnoty představují zhruba 200 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev. Skládá se ze 7 velkých desek a 12 menších desek.
Litosféra nepředstavuje kompaktní obal, je rozčleněna na mohutné bloky – litosférické desky, které „plavou“ na plastické vrstvě zemského pláště (tzv. astenosféra). Rozlišujeme litosférické desky oceánské a pevninské, které se navzájem k sobě neustále pohybují, čímž přeměňují tvar planety Země. Jejich pohyb je vůči sobě těžké popisovat, vztahuje se vzhledem k osám Země anebo k horkým skvrnám (hot spots). To, že se litosférické desky pohybují, můžeme pozorovat pomocí:
Pohyby litosférických desek:
Myšlenku deskové tektoniky jako první vyslovil německý geolog Alfred Wegener (1880–1930) ve 20. letech 20. století, když si povšiml zvláštní podobnosti mezi pobřežím Jižní Ameriky a Afriky. Myšlenka se ale naplno ujala až s dalšími vědeckými objevy v 60. letech 20. století, kdy se práce ujali geologové Wilson, La Pichon a Hess.
Teorie deskové tektoniky vysvětluje:
Aby teorie mohla být uvedena v praxi, musí předpokládat čtyři podmínky: