Dnes je Eduard Buchner tématem, které udržuje společnost v neustálých debatách a úvahách. Od svých počátků až do současnosti je Eduard Buchner předmětem studia, obdivu a sporů. Jeho dopad na každodenní život lidí je nepopiratelný a jeho vliv v oblastech, jako je politika, kultura, technologie a vzdělávání, je evidentní. V průběhu historie se Eduard Buchner vyvíjel a přizpůsoboval potřebám a požadavkům společnosti a stal se nepostradatelným prvkem moderního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Eduard Buchner, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a budoucnost.
Eduard Buchner | |
---|---|
Eduard Buchner (1907) | |
Narození | 20. května 1860 Mnichov |
Úmrtí | 13. srpna 1917 (ve věku 57 let) Focșani |
Místo pohřbení | Focsani German Soldiers Cemetery |
Bydliště | Mnichov |
Alma mater | Mnichovská univerzita Technická univerzita Mnichov Erlangensko-norimberská univerzita |
Povolání | biochemik, chemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita Tübingen Humboldtova univerzita Vratislavská univerzita Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku Mnichovská univerzita |
Ocenění | Liebigova medaile (1905) Nobelova cena za chemii (1907) |
Choť | Lotte Stahl |
Příbuzní | Hans Ernst Buchner (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eduard Buchner (20. května 1860 v Mnichově – 13. srpna 1917 v rumunském Focșani na následky válečného zranění) byl německý chemik, který byl v roce 1907 oceněn Nobelovou cenou za chemii za svou práci o fermentaci (objev nebuněčné fermentace).
Je považován za zakladatele enzymologie.