V tomto článku bude analyzován význam Dějiny Berlína v současné společnosti. Dějiny Berlína hrál klíčovou roli v mnoha aspektech moderního života, od jeho dopadu na ekonomiku až po vliv na populární kulturu. V posledních několika desetiletích vzbudil Dějiny Berlína rostoucí zájem mezi akademiky, odborníky i širokou veřejností, což vedlo k obnovenému studiu a úvahám o jeho významu a důsledcích. Prostřednictvím řady výzkumů a diskusí se snažíme lépe porozumět důležitosti Dějiny Berlína v našich životech a tomu, jak její vývoj nadále utváří svět, který obýváme.
Dějiny Berlína jsou daleko mladší než dějiny berlínského území. Již v 6. století př. n. l. se v prostoru dnešního Berlína sporadicky objevují první germánské kmeny (Semnoni, Svébové a Burgundové). K nim se od 6. století stále více přidružují Slované: jihovýchodně od Berlína Lužičtí Srbové (jejichž potomci dodnes žijí v Lužici) a zejména Havelané a Sprévané, kteří kolem roku 720 dosahují území dnešního Berlína. Další vlna osídlení germánskými kmeny se uskutečňuje od 12. století, a až z roku 1244 pochází první zmínka o sídlišti Berlín.
Růst Berlína byl zpočátku pomalý, i když město bylo v příštích stoletích často spojováno s okolními usedlostmi. Ještě roku 1648 měl Berlín jen 6 000 obyvatel. Významu nabyl po roce 1701, kdy ho nový král Fridrich I. Pruský zvolil jako hlavní město Pruska. Přibližně v dnešní podobě existuje Berlín až od roku 1920, kdy došlo k poslednímu rozšíření jeho území; tehdy tak zvaný Velký Berlín měl 3,8 milionu obyvatel.
Jméno Berlín je původem slovanské. Vzniklo ze slov birl-, berl - (česky:bažina) v polabském jazyce, doplněné slovanskou příponou -in, která označuje polohu.