3. září

3. září je 246. den roku podle gregoriánského kalendáře (247. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 119 dní.

Události

Česko

• 1335 – Mírová smlouva mezi českým králem Janem Lucemburským a maďarským králem Karlem Robertem z Anjou v uherském Vyšehradě.
• 1448 – Vůdce českých kališníků Jiří z Poděbrad se svými ozbrojenými oddíly dobyl Prahu, do té doby ovládanou katolíky vedenými Oldřichem II. z Rožmberka a Menhartem z Hradce.
• 1547 – V Praze skončil bartolomějský Český zemský sněm, který se konal 23. 8. – 3. září 1547. Uzákonil všestranné posílení královské moci na úkor stavů, později zakotvené v novelizovaném zemském zřízení
• 1915 – Pozdější druhý československý prezident Edvard Beneše odešel do exilu.
• 1981 – Při důlním neštěstí na hlubinném dole Pluto v Louce u Litvínova zahynulo 65 horníků.
• 2004 – Karel Hoffmann, jediný odsouzený politik za srpen 1968, byl propuštěn z vězení.
• 2015 – Prezident Miloš Zeman po roce letěl opět do Číny na oslavy konce války a oproti podobné akci v Rusku se zde vojenské přehlídky zúčastnil.

Svět

• 0036 př. n. l. – Vítězství floty vedené Marcem Vipsaniem Agrippou nad loděmi Sexta Pompeiua v námořní bitvě u Naulochus ukončilo pompejské povstání, vyvolané odporem k druhému triumvirátu.
• 0301 – Kameník Marinus na hoře Monte Titano nedaleko Rimini začal stavět kostelík, který se stal základem budoucí nezávislé republiky uvnitř Itálie San Marino, nejmenší a nejstarší republiky na světě.
• 0863 – Významné vítězství byzantské armády v bitvě u Lalakaon (dnešní Turecko), kde odrazila nájezdy arabských nájezdníků.
• 1650 – Ve třetí anglické občanské válce porazil Cromwell skotskou královskou armádu v bitvě u Dunbaru, což mu otevřelo cestu do Edinburghu.
• 1651 – Konec Anglické občanské války.
• 1783 – Americká válka za nezávislost formálně skončila pařížským mírem podepsaným Spojenými státy americkými a Spojeným královstvím.
• 1913 – V Severním ledovém oceánu objevila ruská expedice souostroví Severní země.
• 1915 – V Londýně byl založen Český zahraniční komitét, který sjednocoval činnost českých odbojových organizací v cizině. Jeho předsedou se stal Tomáš G. Masaryk.
• 1939
  • Polský prezident Ignacy Mościcki vydal dekret o vytvoření Legie Čechů a Slováků.
  • V reakci na německou agresi vůči Polsku vyhlásily Francie, Velká Británie, Nový Zéland a Austrálie válku nacistickému Německu.
• 1944
  • Spojenecká vojska osvobodila Brusel.
  • Německá dívka židovského původu Anna Franková, autorka slavného deníku, byla s rodinou odvezena do koncentračního tábora Osvětim
• 1967 – Po dlouhé převýchově švédských řidičů se přes noc změnila pravidla silničního provozu ve Švédsku - od rána se jezdí vpravo.
• 2004 – Beslanský školní masakr skončil smrtí více než 330 lidí, převážně dětí a jejich učitelů.

Narození

Česko

• 1743 – Josef Bohumír Mikan, lékař, botanik, rektor Karlovy univerzity († 7. srpna 1814)
• 1771 – Kristián Kryštof Clam-Gallas, šlechtic a vlastenec († 21. srpna 1838)
• 1786 – Jan Hýbl, prozaik a básník († 14. května 1834)
• 1799 – Fridrich Hannibal z Thurn-Taxisu, rakouský generál a šlechtic z české větve Thurn-Taxisů († 17. ledna 1857)
• 1829 – Antonín Gindely, historik († 27. října 1892)
• 1859 – Josef Beneš, český matematik († 27. prosince 1927)
• 1875 – Ferdinand Porsche, německý automobilový konstruktér († 30. ledna 1951)
• 1878 – Hanuš Jelínek, básník, divadelní kritik, překladatel († 27. dubna 1944)
• 1895 – František Bidlo, český kreslíř, karikaturista († 9. května 1945)
• 1896
  • Otto Heller, český kameraman († 17. února 1970)
  • Otakar Levý, český literární historik a překladatel († 7. října 1946)
• 1922 – Zora Rozsypalová, herečka († 23. ledna 2010)
• 1927 – Zdeněk Palcr, sochař, restaurátor, výtvarný teoretik a typograf († 12. července 1996)
• 1929
  • Ludvík Ráža, režisér a scenárista († 4. října 2000)
  • Vladimír Čermák, právník († 21. července 2004)
• 1932 – Richard Mihula, režisér († 27. dubna 1992)
• 1938 – Jiří Šašek, disident, signatář Charty 77 († 22. listopadu 1990)
• 1941 – František Vyskočil, český neurofyziolog
• 1943 – Michal Kudělka, akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a pedagog († 12. srpna 2001)
• 1948 – Pavel Bělina, český historik
• 1951 – Zdeněk Zapletal, spisovatel
• 1952 – Alexander Hemala, televizní moderátor a hlasatel
• 1953 – Rostislav Sionko, český fotbalista, útočník a fotbalový trenér
• 1955
  • Marta Hrachovinová, herečka
  • Vladimír Šlajch, český stavitel varhan
  • Blanka Táborská, zpěvačka
• 1972 – Martin Straka, hokejista
• 1978 – Michal Rozsíval, hokejista
• 1979 – Petr Čáslava, hokejista

Svět

• 1034 – Go-Sandžó, japonský císař († 15. června 1073)
• 1549 – Jeanne de Laval, paní de Senneterre, milenka francouzského krále Jindřicha III. († 1586)
• 1617 – Roshanara Begum, druhá dcera mughalského císaře Šáhdžahána († 11. září 1671)
• 1668 – Alžběta Meklenburská, meklenburská princezna († 25. srpna 1738)
• 1685 – Charles Paulet, 3. vévoda z Boltonu, britský generál a šlechtic († 26. srpna 1754)
• 1695 – Pietro Locatelli, italský houslista a hudební skladatel († 30. března 1764)
• 1734 – Joseph Wright of Derby, anglický malíř († 28. srpna 1797)
• 1781 – Evžen de Beauharnais, francouzský velkovévoda († 21. února 1824)
• 1814 – James Joseph Sylvester, anglický matematik († 15. března 1897)
• 1826 – Alberto Pasini, italský malíř († 15. prosince 1899)
• 1841 – Michailo Drahomanov, ukrajinský ekonom, historik, filozof, anarchista a etnograf († 2. července 1895)
• 1851 – Olga Konstantinovna Romanovová, řecká královna († 18. června 1926)
• 1856 – Louis Sullivan, americký architekt († 14. dubna 1924)
• 1858 – Francis Preserved Leavenworth, americký astronom († 12. listopadu 1928)
• 1859 – Jean Jaurès, francouzský filosof, historik a politik († 31. července 1914)
• 1863 – Hans Aanrud, norský spisovatel († 11. ledna 1953)
• 1866 – John Ellis McTaggart, anglický filozof († 18. ledna 1925)
• 1868
  • Mary Parker Follettová, americká průkopnice managementu († 18. prosince 1933)
  • Adolf de Meyer, německý fotograf († 6. ledna 1946)
• 1869 – Fritz Pregl, rakouský chemik slovinského původu, nositel Nobelovy ceny za chemii († 13. prosince 1930)
• 1872 – Friedrich Leo von Rottenberger, rakouský zahradník a zahradní architekt († 27. března 1938)
• 1875
  • Raoul Le Mat, americký filmový režisér a švédský hokejový trenér († 15. února 1947)
  • Ferdinand Porsche, konstruktér automobilů († 30. ledna 1951)
• 1878
  • Dorothea Douglassová Chambersová, anglická tenistka, olympijská vítězka († 7. ledna 1960)
  • Marie imakuláta Toskánská, rakouská arcivévodkyně a vévodkyně württemberská († 25. listopadu 1968)
• 1887 – Ludwig Gies, německý sochař († 27. ledna 1966)
• 1894 – Helmut Richard Niebuhr, americký křesťanský teolog († 5. července 1962)
• 1899 – Marie Anna Braganzská, portugalská infantka († 23. června 1971)
• 1900 – Urho Kaleva Kekkonen, finský politik († 31. srpna 1986)
• 1905
  • Carl David Anderson, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1936 († 11. ledna 1991)
  • Nechama Leibowitz, izraelská biblistka († 12. dubna 1997)
  • Wilhelm Kamlah, německý filosof († 24. září 1976)
• 1909 – Janez Hribar, slovinský komunista, politik a národní hrdina († 23. říjen 1967)
• 1910 – Maurice Papon, francouzský politik († 17. února 2007)
• 1915 – Memphis Slim, americký bluesový zpěvák a klavírista († 24. února 1988)
• 1916 – Trigger Alpert, americký kontrabasista a fotograf († 22. prosince 2013)
• 1917 – Peter Baláž, slovenský fyzik († 1. června 1998)
• 1921 – Jozef Schek, slovenský výtvarník († 22. srpna 2013)
• 1928
  • Ion Druce, moldavský spisovatel († 28. září 2023)
  • Danuta Siedzikówna, polská zdravotní sestra, popravená komunisty († 28. srpna 1946)
  • Gaston Thorn, lucemburský politik († 26. srpna 2007)
• 1929 – Dorothee Sölleová, německá protestantská teoložka († 27. dubna 2003)
• 1930 – Jorge Ángel Livraga Rizzi, italský filozof a spisovatel († 7. října 1991)
• 1931
  • Samir Amin, egyptský marxistický ekonom († 12. srpna 2018)
  • Michael Fisher, anglický fyzik († 26. listopadu 2021)
  • Fritz J. Raddatz, německý spisovatel a novinář († 26. února 2015)
• 1932
  • Eileen Brennanová, americká herečka († 28. července 2013)
  • Mickey Roker, americký jazzový bubeník († 22. května 2017)
• 1934 – Freddie King, americký kytarista a zpěvák († 28. prosince 1976)
• 1936 – Zín Abidín bin Alí, druhý prezident Tuniska († 19. září 2019)
• 1938 – Rjódži Nojori, japonský chemik, Nobelova cena za chemii 2001
• 1940
  • Eduardo Galeano, uruguayský novinář a spisovatel († 13. dubna 2015)
  • Shadow Morton, americký hudební producent a skladatel († 14. února 2013)
• 1941 – Sergej Dovlatov, ruský spisovatel a novinář († 24. srpna 1990)
• 1942 – Al Jardine, americký zpěvák a kytarista, člen skupiny The Beach Boys
• 1947
  • Eric Bell, irský rockový kytarista
  • Kjell Magne Bondevik, norský premiér
  • Mario Draghi, guvernér Evropské centrální banky
  • Gérard Houllier, francouzský fotbalový trenér († 14. prosince 2020)
• 1948
  • Don Brewer, bubeník americké rockové skupiny Grand Funk Railroad
  • Levy Mwanawasa, zambijský politik († 19. srpna 2008)
• 1953 – Jean-Pierre Jeunet, francouzský filmový režisér
• 1954 – Jaak Uudmäe, estonský olympijský vítěz v trojskoku
• 1955 – Steve Jones, anglický rockový kytarista, zpěvák a herec
• 1959 – Merritt Butrick, americký herec († 17. března 1989)
• 1961 – Andy Griffiths, australský spisovatel
• 1963 – Johan Theorin, švédský spisovatel
• 1964 – Adam Curry, televizní hlasatel a podnikatel
• 1965 – Charlie Sheen, americký herec
• 1972 – Markus Reuter, německý hudebník
• 1975 – Stefan Kendal Gordy, člen skupiny LMFAO
• 1976 – Jaroslav Obšut, slovenský hokejista
• 1977 – Olof Mellberg, švédský fotbalista
• 1979 – Tomislav Miličević, americký herec a hudebník, kytarista skupiny 30 Seconds to Mars
• 1980 – Jennie Finchová, americká softballistka
• 1983 – Augusto Farfus, brazilský automobilový závodník
• 1984
  • Garrett Hedlund, americký herec
  • Paz de la Huerta, americká herečka
• 1986 – Shaun White, americký snowboardista
• 1988 – Carla Suárezová Navarrová, španělská tenistka

Úmrtí

Česko

• 1313 – Anna Přemyslovna, česká královna (* 15. října 1290)
• 1608 – Guillen de San Clemente, španělský politik, voják a velvyslanec v Praze, zemřel v Praze (* 1539)
• 1826 – Jan Petr Cerroni, historik a archivář (* 15. května 1753)
• 1871 – Václav Emanuel Horák, varhaník, hudební skladatel a pedagog (* 1. ledna 1800)
• 1904 – Ludvík Peer, český violoncellista (* 4. srpna 1847)
• 1924 – Franz Tattermusch, poslanec Českého zemského sněmu (* ? 1841)
• 1932 – Miloš Nový, český herec, režisér a divadelní ředitel (* 16. února 1879)
• 1940 – František Černý, český kontrabasista a hudební skladatel (* 23. ledna 1861)
• 1945 – Jindřich Seidl, hudební skladatel (* 6. března 1883)
• 1947 – Václav Hazuka, český teolog (* 22. září 1875)
• 1948 – Edvard Beneš, československý prezident (* 28. května 1884)
• 1951 – Josef Křovák, český geodet (* 12. října 1884)
• 1956 – Viktor Trkal, český fyzik (* 14. srpna 1888)
• 1957 – Otto Ušák, český malíř a přírodovědný ilustrátor (* 28. prosince 1892)
• 1961 – J. M. Troska, český spisovatel (* 3. srpna 1881)
• 1963 – Dominik Čipera, československý politik, ministr veřejných prací, starosta Zlína (* 3. srpna 1893)
• 1966 – František Cinek, kněz, profesor dogmatiky v Olomouci (* 20. července 1888)
• 1975 – Ladislav Riedl Německobrodský, lékař a spisovatel (* 28. března 1902)
• 1976 – Hermína Vojtová, česká herečka (* 12. listopadu 1890)
• 1979 – Marie Marčanová, česká překladatelka (* 3. října 1892)
• 1984 – Jan Zábrana, český básník (* 4. červen 1931)
• 1988 – Karel Tichý, československý voják a velitel výsadku Destroyer (* 2. listopadu 1904)
• 2000 – Oldřich Daněk, český dramatik, spisovatel, režisér a scenárista (* 16. ledna 1927)
• 2001 – Jiří Zdeněk Novák, spisovatel, scenárista a překladatel (* 14. října 1912)
• 2012 – Jan Grimm, český malíř (* 17. dubna 1943)
• 2013 – Ivan Kmínek, český spisovatel science fiction a chemik (* 21. července 1953)

Svět

• 1338 – Anna Lucemburská, dcera Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně (* 27. března 1323)
• 1520 – Hippolit Estei, italský kardinál a arcibiskup ostřihomský a milánský (* 20. března 1479)
• 1592 – Robert Greene, anglický spisovatel (* 1558)
• 1621 – Izák Abrahamides, slovenský spisovatel (* 1557)
• 1651 – Kösem Sultan, manželka sultána Ahmeda I. (* 1590)
• 1658 – Oliver Cromwell, lord protektor Anglie, Skotska a Irska (* 25. dubna 1599)
• 1747 – Kristýna Luisa Öttingenská, brunšvicko-wolfenbüttelská vévodkyně, babička císařovny Marie Terezie (* 20. března 1671)
• 1805 – Johann Martin Abele, německý publicista a historik (* 31. března 1753)
• 1877 – Adolphe Thiers, francouzský historik (* 15. dubna 1797)
• 1881 – Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská, dcera císaře Františka I. (* 1. března 1798)
• 1883 – Ivan Sergejevič Turgeněv, ruský spisovatel (* 9. listopadu 1818)
• 1901 – Friedrich Chrysander, německý hudební vědec (* 8. července 1826)
• 1914 – Albéric Magnard, francouzský hudební skladatel (* 9. června 1865)
• 1918 – Fanny Kaplanová, ruská politická revolucionářka (* 10. února 1890)
• 1927 – Chatanbátar Magsardžav, předseda vlády Vnějšího Mongolska (* 10. června 1877)
• 1932 – Pavlík Morozov, ruský chlapec, který udal své rodiče jako kulaky (* 14. listopadu 1918)
• 1933 – Clarice Tartufariová, italská spisovatelka (* 14. února 1868)
• 1935 – Charles J. Vopicka, českoamerický podnikatel a diplomat (* 3. listopadu 1857)
• 1939 – Edvard Westermarck, finský filosof, antropolog a sociolog (* 20. listopadu 1862)
• 1941 – Kamillo Horn, německý skladatel (* 29. prosince 1860)
• 1942 – Antonín Bořek-Dohalský, český šlechtic, kněz, arcibiskupský kancléř a člen protinacistického odboje (* 23. října 1889)
• 1944 – František Drdla, český houslista (* 28. listopadu 1868)
• 1951 – Sergej Voronoff, francouzský chirurg, průkopník v oblasti xenotransplantací (* 10. července 1866)
• 1955 – Alžběta Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská, oldenburská velkovévodkyně (* 10. srpna 1869)
• 1958 – Norman Kemp Smith, skotský filozof (* 1872)
• 1962 – Edward Estlin Cummings, americký básník (* 14. října 1894)
• 1963 – Frico Kafenda, slovenský hudební skladatel a pedagog (* 1883)
• 1970 – Alan Wilson, americký kytarista, člen Canned Heat (* 4. července 1943)
• 1974 – Harry Partch, americký skladatel (* 24. června 1901)
• 1982 – Carlo Alberto Dalla Chiesa, generál italských četníků (* 27. září 1920)
• 1983 – Piero Sraffa, italský ekonom (* 5. srpna 1898)
• 1985 – Jo Jones, americký bubeník (* 7. října 1911)
• 1987
  • Morton Feldman, americký hudební skladatel (* 12. ledna 1926)
  • Viktor Někrasov, ruský spisovatel (* 17. června 1911)
  • Ferdinand Čapka, slovenský architekt (* 15. srpna 1905)
• 1988 – Richard Torriani, švýcarský hokejista a sáňkař (* 1. říjen 1911)
• 1989 – Jón Trepczik, kašubský básník, učitel a překladatel (* 22. října 1907)
• 1990 – Mieczysław Fogg, polský zpěvák (* 30. května 1901)
• 1991 – Frank Capra, filmový režisér (* 1897)
• 1994 – Billy Wright, anglický fotbalista (* 6. února 1924)
• 2005 – William Rehnquist, americký státník (* 1. října 1924)
• 2007
  • Janis Martin, americká zpěvačka (* 27. března 1940)
  • Steve Fossett, americký dobrodruh a letec (* 1944)
• 2008 – Françoise Demulder, francouzská válečná fotografka (* 9. června 1947)
• 2010
  • Mike Edwards, anglický violoncellista (* 31. května 1948)
  • José Augusto Torres, portugalský fotbalista (* 8. září 1938)
• 2011
  • Finn Helgesen, norský rychlobruslař, olympijský vítěz (* 25. dubna 1919)
  • Andrzej Maria Deskur, polský kardinál (* 29. února 1924)
• 2012
  • Michael Clarke Duncan, americký herec a bývalý bodyguard (* 10. prosince 1957)
  • Son-mjong Mun, zakladatel církve moonistů a jihokorejský miliardář (* 1920)
• 2017 – John Ashbery, americký básnik, kritik a redaktor (* 1927)
• 2019 – Halvard Hanevold, norský biatlonista (* 3. prosince 1969)

Svátky

Svátky (Česko)

• Bronislav, Bronislava
• Branimír, Branimíra, Branislav, Branislava,
• Mansvet
• Foibe, Phoibe, Féba

Svátky (Svět)

• Sophia
• Katar: Den nezávislosti
• San Marino: Výročí založení
• Monako: Den osvobození
• Tunisko: Den vzpomínek
• Namibie, Jihoafrická republika: Den přistěhovalců
• USA, Kanada, Guam: Labor day (Svátek práce, je-li pondělí)

3. září v pražském Klementinu Údaje jsou platné k 3. 5. 2024.
minimum	denní průměr	maximum
6,2 °C (1885)	17,4 °C (od 1961)	32,7 °C (1781)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 3. září na Wikimedia Commons
• Galerie 3. září na Wikimedia Commons