V dnešním světě je William Byrd téma, které je stále aktuálnější. Od svého vzniku je předmětem diskusí, výzkumu a vývoje a vyvolává velký zájem v různých oblastech společnosti. Od akademické sféry po obchod, William Byrd prokázal svou schopnost významně ovlivnit naše životy. V průběhu let se toto téma vyvíjelo a přizpůsobovalo změnám prostředí, vždy zůstalo aktuální a vzbuzovalo neustálý zájem. V tomto článku prozkoumáme William Byrd do hloubky, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho vliv na různé aspekty naší současné reality.
William Byrd | |
---|---|
Narození | 1543 Londýn |
Úmrtí | 4. července 1623 (ve věku 79–80 let) Stondon Massey |
Místo pohřbení | Stondon Massey (St Peter and St Paul) Churchyard |
Povolání | hudební skladatel a varhaník |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
William Byrd (podle juliánského kalendáře 1540 nebo 1543, Ingatestone – 4. července 1623, Londýn) byl anglický resenesanční hudební skladatel. Skládal hudbu různých v tu dobu oblíbených žánrů, včetně duchovní i světské polyfonie. Je považován za zakladatele anglického madrigalu. Tvořil také jak katolickou, tak anglikánskou liturgickou hudbu; sám byl katolík.
O Byrdově původu a životě po přistěhování do Londýna se mnoho neví. Byl žákem jiného významného skladatele a rovněž katolíka, Thomase Tallise. V roce 1575 obdrželi od královny Alžběty I. monopol na import, tisk, publikování a prodej hudby a na výrobu notového papíru. V témže roce vydali svoje první společné dílo, sbírku motet Cantiones sacrae. V roce 1577 Byrd emigroval z Londýna do Middlesexu, protože přibližně v té době konvertoval ke katolicismu, který byl od roku 1559 zakázan pod hrdelními tresty. Díky oblíbenosti u královny se sice vyhnul nejkrutějším trestům, avšak i tak byl nucen nezveřejňovat některé své kompozice. Tyto kompozice často věnoval svému patronu, siru Johnovi Petremu, který ve svém domě ukrýval katolické kněze před královskými lovci kněží. K siru Petremu docházel rovněž na tajné katolické bohoslužby, kde se zřejmě seznámil s vydavatelem Stephenem Vallengerem, který byl později odhalen a potrestán uříznutím uší a doživotním žalářem.
Když v roce 1588 zemřel Thomas Tallis, Byl Byrd nucen založit vlastní vydavatelství. V tomto období napsal a vydal sbírky Psalmes, Sonets, & Songs of Sadnes and Pietie (1588), Songs of Sundrie Natures a dva další svazky Cantiones sacrae (1589–1591). Svá díla často věnoval předním anglickým katolíkům. V roce 1593 se odstěhoval s rodinou do Essexu, kde žil po zbytek života. Fakt, že v roce 1603 nastoupil na trůn katolický král Jakub I., patrně uspíšil vydání jeho dalších děl – dvou knih Graduálií (1605–1607) a sbírky Psalmes, Songs and Sonnets (1611). Byrd patrně zemřel 4. července 1623.
Byrd měl mimořádný význam pro anglickou hudbu, inspiroval řadu skladatelů jako Johna Bulla, Gillese Farnabyho, Orlanda Gibbonse či Thomase Tomkinse. Přinesl z Itálie do Anglie madrigal a byl také učitelem významného skladatele madrigalů Thomase Morleyho.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Byrd na anglické Wikipedii.