Virulence
Dnes je Virulence tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí ve společnosti. Jeho dopad sahá od osobní až po globální úroveň, ovlivňuje rozhodování, trendy a názory. Virulence vzbudil zájem výzkumníků, akademiků, odborníků i široké veřejnosti, kteří se snaží porozumět jeho důsledkům, příčinám a možným řešením. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Virulence, analyzujeme jeho důležitost, vývoj a debaty, které v současnosti vyvolává.
Virulence je individuální vlastnost patogenu (např. bakterie či viru), která vyjadřuje stupeň patogenity určitého mikrobiálního kmene ve srovnání s ostatními kmeny daného druhu. Také lze říci, že jednotlivé kmeny jsou různě virulentní.
Virulence se určuje například podle schopnosti mikroorganismu vyvolat onemocnění či v rámci něho usmrtit hostitele. Kmeny, které mají tak nízkou virulenci, že téměř nezpůsobují onemocnění, ačkoli daný druh patogenní je, se nazývají avirulentní. Daná vlastnost se nazývá avirulence.
Význam
Mimo zřejmý fakt, že virulentnější kmeny způsobují vážnější onemocnění, je důležitý také fakt, že z méně virulentních kmenů se vychází při přípravě živých očkovacích látek. Pro tento účel se uměle snižuje virulence určitých druhů; tento proces se nazývá atenuace. Atenuaci prováděl již Louis Pasteur, a to na viru vztekliny, později Calmette a Guérine (vakcína proti bakteriím Mycobacterium, původci TBC) či také Sabin (vakcína proti obrně).
Odkazy
Reference
- ↑ a b c VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie obecná. Brno: Neptun, 2001. ISBN 80-902896-2-2.
Literatura
- VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie obecná. 2., přeprac. vyd. Brno: Neptun, 2005. 351 s. ISBN 80-86850-00-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Virulence na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Virulence v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
