V tomto článku se budeme věnovat tématu Vaduz, které v posledních letech získalo na relevanci díky svému dopadu v různých oblastech. Vaduz je téma, které svým významem a významem v dnešní společnosti vzbudilo zájem odborníků a vědců i laické veřejnosti. V tomto článku budou analyzovány různé aspekty související s Vaduz, od jeho původu a historie až po jeho dnešní vliv. Budou zkoumány různé pohledy a názory na věc s cílem poskytnout ucelenou a ucelenou vizi na toto téma. Kromě toho budou nabídnuty úvahy a závěry, které vybízejí k zamyšlení a debatě, aby se prohloubilo porozumění Vaduz a jeho dopadu na současný svět.
Vaduz | |
---|---|
Knížecí hrad a zámek Vaduz | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°8′23″ s. š., 9°31′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 455 m n. m. |
Stát | Lichtenštejnsko |
Vaduz | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 17,3 km² |
Počet obyvatel | 5 668 (2019) |
Hustota zalidnění | 327,6 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Petra Miescher (od 2023) |
Vznik | 1150 |
Oficiální web | www |
PSČ | 9490 |
Označení vozidel | FL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vaduz, místní výslovnost , (spisovná výslovnost v češtině , 2. p. ; je hlavní obec Lichtenštejnska. Leží na pravém břehu Rýna v nadmořské výšce 455 m; má rozlohu 17,3 km² a čítá přibližně 5 700 obyvatel.
Symbolem obce je Vaduzský zámek (dříve středověký hrad) postavený na skále nad obcí. Vaduz nemá městská práva, znak mu byl udělen teprve roku 1932.
Vaduz je také název dnešní obce, dále středověké označení Vaduzského hrabství (Lichtenštejny koupeno 1712, dnes „Dolní země“ - Unterland), které se sloučilo s panstvím Schellenberg (1699, dnes „Horní země“ - Oberland), aby vzniklo knížectví Lichtenštejnské. Patří k němu 5 exkláv (viz mapu).
Vaduz se připomíná k roku 1150. Stal se sídlem stejnojmenného hrabství založeného roku 1342. V roce 1499 byl vaduzský hrad dobyt a vypleněn Švýcary. Od počátku 18. století je v rukou rodu Lichtenštejnů. Roku 1719 bylo Lichtenštejnsko povýšeno na říšské knížectví s Vaduzem jako hlavním městem. Lichtenštejnská knížecí rodina zde však sídlí teprve od roku 1938 (do té doby žila převážně ve Vídni či na Moravě).
Město se vzhledově příliš neliší od jiných historických měst, která se nachází v údolích rakouských a švýcarských Alp. Tytéž úzké uličky a malebná náměstíčka, domy z bílého kamene. Veškerý život města je soustředěn na pěší zóně hlavní ulice, která půlkruhem obemyká skálu s hradem. Nachází se zde katedrála, radnice, úřady, banka, muzea i obchody.
Sídlem všech státních institucí (od vlády přes zemský sněm až po dopravní inspektorát) je tříposchoďová budova v centru města, nad níž vlaje vlajka Lichtenštejnska. Město je též sídlem vaduzské arcidiecéze lichtenštejnské římskokatolické církve v čele s arcibiskupem Mons. Wolfgangem Haasem a katedrálním chrámem svatého Florina.
Vaduz je také průmyslovým centrem knížectví, převažuje průmysl textilní a strojírenský. Vzhledem k výhodným daňovým podmínkám v Lichtenštejnsku je také (alespoň formálním) sídlem mnoha zahraničních firem.