V dnešním světě se Stephan Endlicher stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už na osobní, profesní, sociální nebo kulturní úrovni, Stephan Endlicher upoutal pozornost a vyvolal důležité debaty a úvahy. Jeho dopad byl pociťován v různých oblastech každodenního života, což vyvolalo diskuse o jeho důsledcích a důsledcích. V průběhu let nabral Stephan Endlicher různé podoby a vyvíjel se v závislosti na okolnostech a aktuálních trendech a zůstal zásadním tématem pro současnou společnost. V tomto článku důkladně prozkoumáme důležitost Stephan Endlicher a jeho vliv na různé aspekty našeho života a nabídneme podrobné analýzy a poznatky, které vybízejí k zamyšlení a debatě.
Štefan Ladislav Endlicher | |
---|---|
Litografie Josefa Kriehubera (1848) | |
Rodné jméno | Stephan Ladislaus Friedrich Endlicher |
Narození | 24. června 1804 Bratislava |
Úmrtí | 28. března 1849 (ve věku 44 let) Vídeň |
Pracoviště | Vídeňská univerzita |
Obor | botanika |
Ocenění | Řád za zásluhy v oblasti umění a věd společník Americké akademie umění a věd |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stephan Ladislaus Endlicher (24. června 1804, Bratislava – 28. března 1849, Vídeň, Rakousko) byl německý a rakouský botanik, ředitel botanické zahrady ve Vídni.
Zabýval se i medicínou, historií, orientalistikou a filologií (sinolog, japanolog). V roce 1847 prosadil s Josephem von Hammer-Purgstall založení Císařské Akademie věd (později Österreichische Akademie der Wissenschaften, OAW). Jako první popsal stromy rodu Sequioa a dal jim pravděpodobně jméno podle čerokézkého indiána a vynálezce písma tohoto kmene, Sequoyah.
V roce 1932 po něm byla pojmenována ulice ve vídeňském obvodu Favoriten (Endlichergasse ), jeho jméno nese také rod Endlicheria z čeledi vavřínovitých.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Štefan Ladislav Endlicher na slovenské Wikipedii a Stephan Endlicher na anglické Wikipedii.