V dnešním světě se Stehenní kost stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. S pokrokem technologií a globalizací se Stehenní kost stal referenčním bodem v každodenním životě mnoha lidí, který ovlivňuje vše od jejich rozhodnutí o spotřebě až po jejich způsob vztahu k ostatním. V průběhu historie byl Stehenní kost předmětem debat a analýz, generujících nekonečné názory a perspektivy, které se snaží pochopit jeho dopad na společnost. V tomto článku prozkoumáme klíčové prvky, které dnes činí Stehenní kost relevantním tématem, a také jeho vývoj v čase a jeho vliv na různé aspekty moderního života.
Stehenní kost (latinsky: femur nebo os femoris) je nejdelší kost lidského těla, která však snese velké zatížení. I přes svou velikost je poměrně lehká. Jedná se o párovou kost. Tvoří v lidském organismu stehno. Nasedá v kyčelním kloubu tak, že kulovitý čep kosti stehenní zapadá do jamky kloubu kyčelního, jedná se o kloub kulový s omezením. Končí kolenním kloubem.
Jako každá kost je tvořena pojivem – kostní tkání. Skládá se z kostních buněk, bílkovin, solí vápníku a fosforu. Ve střední části je vyplněna žlutou dření, ta je rezervou v situacích, kdy dojde k vyčerpání tělesného tuku. Při nedostatku červených krvinek se může žlutá kostní dřeň přeměnit na červenou, která posléze produkuje erytrocyty.
Zlomeniny stehenní kosti se, dle závažnosti, léčí konzervativně nebo chirurgicky pomocí zevní fixace nebo vnitřní fixace. Diagnóza zlomeniny je hlavně radiologická.
Existuje podobnost (homologie) lidského a zvířecího femuru.
Femur a jeho zlomeniny, jsou také důležitým cíleným výzkumem oboru medicíny a biomechaniky. Pro praktické potřeby laboratorních výzkumů také existují anatomické modely femuru z umělé hmoty.
ČIHÁK, Radomír. Anatomie 1. 3. vyd. Praha: Grada, 2011. 552 s. ISBN 978-80-247-3817-8.