V dnešním světě se Slabá a silná slovesa stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost podnítil Slabá a silná slovesa zvědavost a debaty v různých oblastech. V průběhu historie hrál Slabá a silná slovesa zásadní roli v různých kulturách a postupem času se vyvíjel a přizpůsoboval se potřebám a požadavkům každé doby. V tomto článku prozkoumáme původ, vliv a dopad Slabá a silná slovesa, stejně jako jeho význam dnes a jeho projekci do budoucna.
Slabá a silná slovesa se rozlišují v germánských jazycích s výjimkou afrikánštiny. Tyto dvě skupiny sloves se od sebe liší způsobem časování.
Slabá slovesa v minulém čase (préteritu) a příčestí minulém/trpném mají (nebo v minulosti měla) tzv. dentální sufix, tj. -t-, -d- nebo -ð-. Příklady:
Silná slovesa (v angličtině obvykle uváděná společně s (pravými) nepravidelnými slovesy pod souhrnným názvem nepravidelná slovesa) dentální sufixy nemají, vyznačují se změnou kmenové samohlásky, tzv. střídou. Příklady:
Silných sloves je v jazycích omezený počet, nicméně se jedná o slovesa často používaná. V afrikánštině se silná slovesa nevyskytují. V americké angličtině se u některých nepravidelných sloves dává přednost pravidelné verzi; v britské naopak nepravidelné verzi těchto sloves.
Pojmy „slabé sloveso“ (schwaches Verb) a „silné sloveso“ (starkes Verb) vytvořil v 19. století německý lingvista Jacob Grimm.