V dnešním světě se Silnice I/4 stal tématem velkého významu a zájmu pro lidi všech věkových kategorií a z různých oborů. S rozvojem technologií a globalizací nabyl Silnice I/4 v dnešní společnosti nebývalého významu. Ať už se jedná o objevující se fenomén, relevantní postavu, klíčový koncept nebo historickou událost, Silnice I/4 upoutal pozornost a zvědavost milionů jedinců po celém světě. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Silnice I/4, od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na dnešní společnost.
Silnice I/4 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Provozovatel | Ředitelství silnic a dálnic |
Začátek | Praha (D0, II/102) (49°59′8″ s. š., 14°23′45″ v. d.) |
Konec | hraniční přechod Strážný (48°52′52″ s. š., 13°42′16″ v. d.) |
v provozu: | 109,634 km |
v přípravě: | 39,1 km |
Stát | Česko |
Region | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Silnice I/4 u Milína. | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Silnice I/4 je česká silnice I. třídy vedoucí z Prahy do jihozápadních Čech a dále do Německa (směr Pasov). Je dlouhá 109,634 km. V Praze navazuje na povltavskou levobřežní jižní radiálu (Strakonická). V úseku Jíloviště – Háje a Radobytce – Nová Hospoda je silnice označena jako dálnice D4. V některých úsecích (kolem Milína a Mirotic) je již vystavěna v polovičním profilu budoucí dálnice.
Silnice I/4 vede přes Strakonice a Vimperk, v nevelké vzdálenosti míjí Příbram a Písek. V obci Kubova Huť šplhá až do výšky 1004 m n. m. a je tak jednou ze 4 silnic I. třídy, které překonávají hranici 1000 m n. m..
Silnice kopíruje průběh staré císařské pasovské silnice, která byla stavěna v letech 1812–1830.
Praha–Lahovice – Silnice začíná v místech MÚK Lahovice, křížení s II/101, II/102 a s D0, navazuje Strakonická ulice. Dále vede jako čtyřpruhová silnice, podle nového územního plánu hlavního města Prahy má být převedena na dálnici D4.
Dále silnice pokračuje jako silnice 12 na Passau (Pasov).
Název | Délka | Kategorie | Zahájení výstavby | Uvedení do provozu |
---|---|---|---|---|
Přeložka Drhovle | 0,9 km | 11,5/80 | 1974 | 1976 |
Drhovle - Kbelnice | 5 km | 11,5/80 | není uvedeno | před r. 1975 |
Kbelnice - Rovná | 3,8 km | 11,5/80 | 1977 | 1979 |
Rovná - Strakonice | 2 km | 11,5/80 | není uvedeno | před r. 1975 |
Strakonice - MÚK ČD | 1 km | 11,5/80 | 1987 | 1987 |
Průtah Strakonicemi | 3,5 km | není uvedeno | není uvedeno | 1958 |
Strakonice - Přeložka Vlčiny | 0,660 km | 11,5/80 | není uvedeno | 1986 |
Přeložka mimo Vlčiny | 3,2 km | 11,5/70 | není uvedeno | 1978-80 |
Čkyně stoupací pruh | 0,980 km | není uvedeno | není uvedeno | před r. 1989 |
Vimperk průtah | 1,6 km | 11,5/60 | 1980 | 10/1986 |
Vimperk II. etapa | 1,1 km | 11,5 | 1983 | 10/1986 |
Jako rarita je uváděn úrovňový přechod pro chodce, který v Praze propojuje oblast ulice Lesáků s ulicí Za dálnicí, označovaný jako „přechod přes dálnici“. Novináři ho označovali za jeden z nejnebezpečnějších v Praze. Překračuje pět jízdních pruhů v sestavě 2+3 přes dělicí pás, jsou to dva průběžné jízdní pruhy v každém směru a ve směru do Prahy navíc odbočovací pruh k čerpací stanici. Přechod není ani vybaven světelnou signalizací, pouze je v tomto úseku snížena maximální rychlost vozidel na 50 km/h, oproti 80 km/h v navazujících úsecích.
Podle Jiřího Nestlera byl přechod instalován v roce 2003 (v diskusi pak Jiří Nestler uváděl rok zřízení 2010) s tím, že v nejbližší době bude nahrazen podchodem nebo nadchodem. Podle radního Petra Dolínka přechod vznikl historicky po zprovoznění nové ulice Strakonické, která oddělila část Zbraslavi (tzv. „Kolonku“) od vlastní Zbraslavi, protože pro obyvatele této části není do Zbraslavi žádný jiný přístup. Jeho zrušení bez náhrady by odřízlo od Zbraslavi několik domů osady Baně (asi 7 čísel popisných a několik rekreačních objektů), jde též o přímé pěší spojení Baní a Lipenců. Nejbližší přemostění ul. Strakonické jsou ve vzdálenosti cca 700 m nad přechodem (ul. Na Baních) nebo 1350 m pod přechodem (ul. K výtopně) a tyto vzdálenosti jsou pro funkční pěší vazby neakceptovatelné.
Podle sdělení městského radního Petra Dolínka z ledna 2015 je stavba nadchodu vázána na souhlas vlastníka pozemků, na kterých by stavba měla stát., přičemž vlastník odmítá dotčené pozemky trvale vydat, resp. klade si nereálné požadavky jako kompenzaci za jejich vydání. Několik let před rokem 2016 se prý diskutovalo o vybudování nadchodu. Mluvčí ŘSD v lednu 2016 uvedl, že je zpracována, respektive ještě se upravuje úvodní studie modernizace celého úseku od Pražského okruhu po Řitku, v níž je samozřejmě zahrnuto odstranění přechodu a nahrazení lávkou. V polovině prosince 2019 schválilo zastupitelstvo hlavního města Prahy v rámci schvalování rozpočtu výstavbu lávky za cenu 70 milionů korun, která by měla přechod nahradit, přičemž na rok 2020 vyčlenilo město v rozpočtu 5 milionů korun na zahájení projektové dokumentace lávky a potřebné průzkumy. Kdy by stavba měla začít však v dokumentu není zmíněno.
Mimoto byl pro havarijní stav v listopadu 2019 zbourán silniční most, který začínal ve směru z Prahy sjezdovou rampou a vedl přes Strakonickou směrem k ulicím K výtopně a Za Opusem. Na jeho místě měl být do září roku 2020 postaven most nový.