V dnešním světě je Setrvačník téma, které je stále aktuálnější. Ať už díky svému vlivu na společnost, významu v ekonomice nebo vlivu na kulturu, Setrvačník se stal středem pozornosti odborníků i laické veřejnosti. Díky široké škále důsledků a schopnosti vyvolat debatu a reflexi se Setrvačník etabloval jako klíčové téma současné agendy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Setrvačník, analyzujeme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho možnou budoucnost. Dále budeme zkoumat roli, kterou Setrvačník hraje v každodenním životě lidí, a její význam v globálním kontextu.
Používá se často pro stabilizaci otáček strojů s nepravidelným chodem, jako jsou parní stroje nebo spalovací motory, ale třeba také pro stabilní chod otočného talíře gramofonu. Stabilizaci otáček u převážné většiny současných strojních zařízení poháněných (velmi často asynchronními) elektromotory do jisté míry zajišťují tyto motory samotné, coby setrvačník zde působí zejména rotor elektromotoru.
Za setrvačník lze považovat i hodinový nepokoj v hodinkách, setrvačné mechanismy lze nalézt i u jiných mechanických hodinových strojů.
Gyroskopický efekt, stabilizace polohy a směru
Setrvačník, užívaný ke stabilizaci polohy a směru, se v češtině obvykle označuje jako gyroskop.
Známé je využití v dětských hračkách pro pohon setrvačníkových autíček, na principu setrvačníku pracuje i káča a jojo.
Jedno z nejstarších využití setrvačníku byl hrnčířský kruh, kamenná kruhová deska na čepu – hrnčíř napřed kruh roztočil, a setrvačný efekt mu umožnil vykroužit nádobu.
Dnes se setrvačník vyvíjí a používá i pro pohon hybridních vozidel, jako alternativa k ukládání energie běžnými akumulátory. Setrvačníkový akumulátor „zachytává“ energii při brzdění a dovolí ji využít při potřebě co největší akcelerace.
Setrvačníky se ve světě používají pro průmyslovou akumulaci elektřiny. Dosahovaný výkon se pohybuje v řádech desítek MW.
Velkými setrvačníky jsou i kosmická tělesa, například Země. Energie vázaná v její rotaci má velký vliv na celou řadu významných fyzikálních i biologických jevů na jejím povrchu. Spolu s působením slapových sil ovlivňuje proudění vzduchu v atmosféře (vliv na počasí) či na průběhy oceánských vodních proudů, přílivů a odlivů, atd.
Značný setrvačný efekt vykazují rotující součásti všech vozidel, plavidel a letadel pohybujících se vysokou rychlostí. Jako velké setrvačníky působí zejména dvojkolí u kolejových vozidel (železniční dvojkolí), kterých mohou být v případě delších vlaků až stovky kusů. U hnacích resp. trakčních vozidel, např. u lokomotiv, tramvají či vozů metra, musí konstruktéři také brát do úvahy i velkou setrvačnost rotorů trakčních elektromotorů a dalších otáčivých prvků v celém pohonném systému vozidla. Setrvačný efekt je nutno brát na zřetel zejména při konstrukci moderních rychlovlaků typu TGV či Šinkanzen, kde díky vysokým provozním rychlostem působí poměrně velké setrvačné síly. U letadel vybavených tryskovýmpohonem pak působí velký setrvačný efekt především velmi vysoké otáčky hnacího turbosoustrojí.
Principu akumulace energie v setrvačníku využívají v průmyslu i některé velké kovoobráběcí a tvářecí stroje určené pro obrábění a tváření kovů za tepla i za studena. Na tomto principu pracují některé typy lisů pro tváření kovů (např. při výrobě automobilových plechů i mnoha jiných strojních součástí) a další stroje.