Rožanice
V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Rožanice. Od svých počátků až po současnost hraje Rožanice zásadní roli ve společnosti s dopadem na osobní i globální úroveň. V průběhu let se Rožanice vyvíjel a přizpůsoboval změnám moderního světa a zůstal relevantní v různých oblastech. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme nejrelevantnější aspekty Rožanice, analyzujeme jeho vliv v různých kontextech a jeho důležitost dnes. Nenechte si ujít tohoto kompletního průvodce na Rožanice!
Rožanice či Rodjenice, Sudjenice jsou mytické bytosti známé ve východoslovanském pohanství a lidové kultuře. Nejčastěji vystupují jako dvojice, snad matka a dcera, v mladších pramenech kolísá jednotné a množné číslo. V lidovém podání určovali při narození lidský osud a byly jim stejně jako Rodovi obětovány první ustřížené vlasy, takže jsou ztotožňovány s českými Sudičkami, případně řeckými Moirami, římskými Parkami a severskými Nornami. Podle Borise Rybakova se však jedná o dvě bohyně, Ladu a Lelju. Mezi další slovanské ženské duchy bdící nad osudem patří kromě zmiňovaných Sudiček ukrajinská Dolja a jihoslovanská Sreča.
Podle písemných pramenů, kde jsou zmiňovany s Rodem, se jim obětuje med, sýr, chléb, kaše, obilí, zvláštní koláče, staví se jim obětní stůl a připijí se jim na počest, zvláště u hrobů předků. Jejich svátek se po christianizaci slavil na narození Bohorodičky, tedy 26. prosince.
Související články
Reference
- ↑ MAČUDA, Jiří. Rodnověřské obřady a ruská lidová kultura . Brno: Masarykova univerzita, 2012 . S. 15.
- ↑ PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. S. 192.
