V dnešním světě je Represálie předmětem rostoucího zájmu a debat v různých oblastech. Od svého vzniku Represálie upoutal pozornost odborníků, akademiků, výzkumníků a široké veřejnosti a vyvolal řadu diskusí a úvah o jeho dopadu, relevanci a možných důsledcích. Různé přístupy a perspektivy týkající se Represálie daly vzniknout rozsáhlému souboru znalostí a informací, které sahají od historických a kulturních aspektů až po vědecké a technologické otázky. V tomto smyslu se tento článek snaží nabídnout komplexní a multidisciplinární vizi Represálie, která se zabývá různými aspekty a přístupy, které nám dnes umožňují prohloubit její chápání a význam.
Represálie (lat.) je odvetné opatření, které má násilný charakter vůči cizímu státu a které, na rozdíl od retorze, obvykle porušuje mezinárodní právo. Ve vnitrostátním pojetí jde o násilí vůči vlastnímu civilnímu obyvatelstvu.
V mezinárodním právu vyjadřuje donucovací prostředky užité proti státu, který sám jedná protiprávně. Dříve se uplatňovaly represálie soukromé, kdy stát zmocnil svého občana, aby zabavoval majetek občanů cizích států, v současné době vykonávají represálie samy státy. Ozbrojené represálie jsou zakázány Chartou OSN a válečným právem.
Aby šlo o represálie mezinárodním právem dovolené, tak musí být prováděny v dobré víře, má jim předcházet výzva k ukončení protiprávního chování nebo k náhradě škody, jejich rozsah má být přiměřený (proti nepřiměřeným represáliím se připouští odvetné kontrarepresálie) a mají být ukončeny okamžitě po dosažení jejich cíle. Mají také být neozbrojené (nejčastěji mají podobu ekonomických opatření jako je embargo nebo bojkot) a mají se uplatňovat v zásadě až jako poslední možnost, kdy jiné prostředky donucení selhaly.
Vnitrostátně dochází k útisku či perzekuci skupiny občanů. Represálie se používají proti politické opozici či proti vzbouřencům atd. (politické represálie), nebo proti potlačení práv konkrétní části obyvatelstva (např. etnicky, rasisticky zaměřené represálie).[zdroj?]