Regent

V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Regent a analyzujeme jeho mnohé aspekty a možné důsledky. Od jeho počátků až po jeho dnešní význam se ponoříme do hloubkové analýzy Regent, abychom pochopili jeho dopad v různých oblastech. Budeme se zabývat různými pohledy a názory na Regent s cílem nabídnout komplexní a vyvážený pohled na toto téma. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme našim čtenářům hlubší porozumění Regent a podpoříme kritické zamyšlení nad jeho důležitostí v našich životech.

Tento článek je o titulu. Další významy jsou uvedeny na stránce Regent (rozcestník).
Filip II. Orleánský, regent za nezletilého krále Ludvíka XV. v době regentství ve Francii

Označení regent (český též zemský správce[pozn. 1]) se obvykle používá pro dočasného zástupce panovníka v monarchii, tj. pro správce říše. Obvykle se jedná o dočasnou správu za dosud nezletilého dědičného vladaře nebo o situaci, kdy země nemá jednoznačného nástupce zemřelého panovníka a musí ho teprve najít. Výjimečně se regentem myslí právě člen panující královské rodiny, například manžel panovnice (princ regent).

V období feudalismu to byl též název nejvyšších úředníků, např. v českých zemích zemského hejtmana, a dále se tak označoval i vrchní správce šlechtického panství.

Odkazy

Poznámky

  1. Jiří z Poděbrad před zvolením králem.

Reference

  1. Slovník spisovného jazyka českého. 3, R - U. 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1966. 1079 s.

Související články

Externí odkazy