Poznaňské povstání

Dnes je Poznaňské povstání tématem obecného zájmu, které je ve společnosti stále aktuálnější. Jeho dopad se rozšiřuje do různých oblastí, od politiky po populární kulturu, což vyvolává neustálé debaty a úvahy. Význam Poznaňské povstání spočívá nejen v jeho vlivu dnes, ale také v jeho historické hodnotě a významu pro budoucnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Poznaňské povstání, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a poskytneme komplexní pohled na toto téma, které je dnes tak relevantní.

Poznaňské povstání
konflikt: Studená válka
Poznaň, demonstrace na ul. Rudé armády (nyní St. Martin) – červen 1956.
Poznaň, demonstrace na ul. Rudé armády (nyní St. Martin) – červen 1956.

Trvání28. června 1956
MístoPoznaň, Polsko
Souřadnice
VýsledekPovstání bylo potlačeno
Strany
poznaňští povstalci Polská lidová republikaPolská lidová republika Polská lidová republika
  • LWP
  • MBP
  • KBW
  • MO
Velitelé
Komitet Strajkowy Stanisław Popławski
Jerzy Bordziłowski
Síla
100 000 protestujích a odhadem 200–300 ozbrojených bojovníků 10 000 mužů
390 tanků
30 bojových vozidel
Ztráty
57–78 mrtvých
600 zraněných
8 mrtvých
600 zraněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poznaňské povstání, známé též jako Poznaňský červen (polsky Poznański Czerwiec), byl první masový protest polských obyvatel proti komunistické vládě v Polské lidové republice. Uskutečnilo se v Poznani 28. června 1956. Poznaňské povstání bylo krvavě potlačeno, bylo však předehrou k destalinizaci Polska a nástupu reformističtější Gomułkovy vlády v říjnu téhož roku.

Historie

Pomník poznaňského povstání byl odhalen k jeho 25. výročí (1981), tedy ještě během totalitního režimu.
Tanky v ulicích Poznani.

Demonstrace dělníků požadujících lepší podmínky vypukly ráno 28. června 1956 v poznaňských Cegielského strojírnách (v té době Stalinovy závody). V dopoledních hodinách se před sídlem městského národního výboru shromáždilo asi 100 000 demonstrantů, kteří se domáhali úpravy pracovních norem, snížení cen a zvýšení platů. Poté se jich větší část vydala směrem k věznici, kterou obsadila, osvobodila 257 vězňů a začala ničit její zařízení a pálit dokumenty. Komunistické úřady povolaly na pomoc bezpečnostní složky a armádu. Proti vzbouřencům nastoupilo 10 000 vojáků Polské lidové armády a příslušníků státní bezpečnosti s asi 360 tanky a 30 obrněnými transportéry. Celou akci řídil osobně sovětsko-polský generál Stanisław Popławski. Vzbouřenci měli naproti tomu pouze 188 lehkých palných zbraní, z toho jeden lehký kulomet. Polské bezpečnostní síly povstání během noci a příštího dne krvavě zlikvidovaly.

Uvádí se, že během této akce přišlo o život 57 až 78 civilních osob a 8 příslušníků bezpečnostních sil. Zraněno bylo na 600 osob na obou stranách barikády.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Poznań 1956 protests na anglické Wikipedii a Poznański Czerwiec '56 na polské Wikipedii.

  1. a b Andrzej Paczkowski, Pół wieku dziejów Polski, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2005, ISBN 83-01-14487-4, p. 203
  2. Łukasz Jastrząb, "Rozstrzelano moje serce w Poznaniu. Poznański Czerwiec 1956 r. – straty osobowe i ich analiza", Wydawnictwo Comandor, Warszawa 2006, ISBN 83-7473-015-3

Literatura

  • DURMAN, Karel. Kreml a dvojí krize roku 1956. Historický obzor, 2000, 11 (1/2), s. 23–31. ISSN 1210-6097.

Související články

Externí odkazy