V tomto článku prozkoumáme Pietismus z různých úhlů pohledu, analyzujeme jeho dopad na současnou společnost, stejně jako jeho historický význam a možný budoucí vývoj. Ponoříme se do jeho původu a vývoje a budeme zkoumat jeho vliv v různých oblastech každodenního života. Prostřednictvím rozhovorů, studií a analýz se pokusíme osvětlit důležitost Pietismus a to, jak formovala svět, který známe. Kromě toho prozkoumáme různé názory a úhly pohledu, abychom nabídli ucelenou a obohacující vizi na toto téma. Připojte se k nám na této cestě průzkumu a dotazů o Pietismus.
Pietismus (název vznikl kombinací latinského pietas: „bohabojnost“, „zbožnost“ a latinizované řecké koncovky -ismós, která označuje zesílené vnitřní stanovisko, postoj nebo ideologii) je po protestantské reformaci nejvýznamnějším reformním hnutím v rámci protestantských církví, které vzniklo ve 2. polovině 17. století a stále výrazně ovlivňuje praxi některých protestantských církví.
Pietismus reagoval na strnulost protestantské ortodoxní dogmatiky. Klade důraz na praktickou zbožnost; osobní zodpovědnost za spasení své i svých bližních, křesťan musí veškerý svůj vnitřní i vnější život vědomě podřídit křesťanským zásadám. Kdo v takovéto jednotě s Bohem a se stejně smýšlejícími stojí, ten je v pietistickém pojmosloví obrácen neboli znovuzrozen.
Za zakladatele pietismu je pokládán Philipp Jacob Spener, který nastínil reformní program pietismu v díle Pia desideria (lat. zbožná přání). Mezi základní požadavky pietismu dle Spenerova díla patří důkladnější znalost bible, účast laiků v činnosti církve na základě všeobecného kněžství a křesťanská životni praxe, namísto pouhé znalosti dogmatiky. Mezi další představitele patřil také např. August Hermann Francke. Z hlediska sociologického byl pietismus protestem proti klerikalizaci církve a zásadnímu vlivu světské moci ve věcech víry a náboženství v luterských církvích.
V pietismu se vytvořilo několik směrů. Mezi nejvýznamnější patří:
Pietismus silně ovlivnil tajné nekatolíky v Čechách a na Moravě, jakož i tolerované luterány ve Slezsku.
V Čechách a na Moravě byl pietismus klíčovým faktorem, který umožnil tajným protestantům přetrvat v 18. století při své víře až do vydání tolerančního patentu.
Jedním z center slezského pietismu se stal Těšín, kde působili pietisté hallského směru; mezi ně patří Johann Adam Steinmetz, Jiří Sarganek či Jan Liberda.