Dnes je Peter Nicolai Arbo téma, které má v naší společnosti velký význam. Již léta vzbuzuje zájem odborníků i lidí obecně díky svým mnohostranným aspektům a působení v různých oblastech. V průběhu historie Peter Nicolai Arbo vyvolával debaty, kontroverze a následně velké pokroky a inovace. Je to téma, které nenechává nikoho lhostejným a které se v čase neustále vyvíjí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Peter Nicolai Arbo, analyzujeme jeho důležitost, jeho důsledky a jeho vliv na každodenní život. Tímto způsobem můžeme lépe pochopit význam, který má Peter Nicolai Arbo v dnešní společnosti.
Peter Nicolai Arbo | |
---|---|
![]() | |
Narození | 18. června 1831 Gulskogen |
Úmrtí | 14. října 1892 (ve věku 61 let) Christiania |
Bydliště | Gulskogen Manor |
Povolání | malíř |
Ocenění | rytíř Řádu svatého Olafa |
Choť | Eliza Arbo (od 1882) |
Děti | Elna Arbo |
Rodiče | Christian Fredrik Arbo |
Příbuzní | Carl Oscar Eugen Arbo (sourozenec) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Peter Nicolai Arbo (18. června 1831 Drammen – 14. října 1892 Oslo) byl norský malíř, který se specializoval na motivy z norské historie a ze severské mytologie.
Vyrostl v bohaté rodině, na zámku Gulskogen. Ten byl postaven v roce 1804 jako letní sídlo jeho staršího bratrance, obchodníka se dřevem a průmyslníka Petera Nicolaie Arba. V současnosti patří Drammenskému uměleckému muzeu (Drammens Museum for Kunst og kulturhistorie) a lze v něm spatřit řadu Arbových děl.
Výtvarné vzdělání nejprve získal na umělecké škole, kterou provozoval Frederik Ferdinand Helsted v Kodani (1851–1852) a poté nastoupil na uměleckou akademii v Düsseldorfu. V letech 1853 až 1855 studoval u Karla Ferdinanda Sohna a v letech 1857 až 1858 u Emila Hüntena. V Düsseldorfu byl rovněž nějakou dobu soukromým studentem malíře Otty Mengelberga. Byl v kontaktu s Adolphem Tidemandem a stal se dobrým přítelem Hanse Guda. Obvykle je také řazen k Düsseldorfské malířské škole.
V roce 1861 se vrátil do Norska a v následujícím roce se vydal na studijní cestu společně s Gudem a Frederikem Collettem. V roce 1863 namaloval první verzi stáda koní v horách, motiv, kterého se později ještě několikrát chopil. Verze z roku 1889 je dnes k vidění v Národním muzeu umění, architektury a designu (Nasjonalmuseet for kunst, arkitektur og design) v Oslu a je považována za jednu z jeho nejdůležitějších prací.
Od roku 1863 žil v Paříži. Působil tam až do roku 1874, kdy se přestěhoval zpět do Norska a usadil se v Kristianii (dnešním Oslu). V roce 1866 byl jmenován rytířem řádu svatého Olava a rytířem řádu Vasa. Zastával řadu funkcí, od roku 1875 až do své smrti byl ředitelem Kristianské umělecké společnosti. Jeho bratr Carl Oscar Eugen Arbo byl průkopníkem norské antropologie.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Nicolai Arbo na anglické Wikipedii.