Dnes zůstává Petar Stambolić tématem neustálého zájmu a diskusí v moderní společnosti. S rostoucím zájmem v posledních letech upoutal Petar Stambolić pozornost odborníků i fanoušků. Ať už na akademické půdě, v médiích nebo v každodenních konverzacích, Petar Stambolić se stal ústředním bodem diskuse. Tento trend není jen na místní úrovni, ale nabyl na významu i na globální úrovni, což dokazuje důležitost a dopad, který má Petar Stambolić na naši současnou realitu. Vzhledem k této rostoucí pozornosti je zásadní důkladně analyzovat různé dimenze a perspektivy, které Petar Stambolić zahrnuje, abychom lépe porozuměli jejímu rozsahu a důsledkům v naší společnosti.
Petar Stambolić | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Svaz komunistů Jugoslávie |
Narození | 12. července 1912 Ivanjica |
Úmrtí | 21. září 2007 (ve věku 95 let) Bělehrad |
Místo pohřbení | Bělehradský nový hřbitov |
Alma mater | Zemědělská fakulta Bělehradské univerzity |
Profese | politik a politický komisař |
Ocenění | Národní hrdina Jugoslávie (1953) Řád hrdiny socialistické práce (1961) Order "For Merit to the People" with golden star Řád bratrství a jednoty Řád partyzánské hvězdy … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Petar Stambolić |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petar Stambolić (v srbské cyrilici Петар Стамболић; 12. července 1912, Brezova nedaleko Ivanjice – 21. září 2007, Bělehrad) byl jugoslávský partyzán a později komunistický politik. Jeho synovec, Ivan Stambolić, byl rovněž úspěšným jugoslávským politikem.
V Brezové se učil na základní škole, v Ivanjici studoval gymnázium. Na Bělehradské univerzitě vystudoval zemědělský obor. V roce 1933 vstoupil do komunistické mládeže, a o dva roky později i do komunistické strany. Byl členem nejvlivnější bělehradské organizace. Vzhledem k tomu, že se angažoval v politické straně, která byla v královské Jugoslávii nelegální, byl několikrát zatčen a vyslýchán policií. Na páté regionální konferenci KSJ v Záhřebu v roce 1940 vstoupil do nejvyšších funkcí komunistické strany.
V partyzánském hnutí patřil za vůdčí osobnost, za své činy byl vyznamenán také i řádem Hrdiny Jugoslávie. Během druhého zasedání AVNOJe v Jajcích 29. listopadu 1943 byl zvolen za člena předsednictva.
V poválečných letech zastával celou řadu klíčových funkcí zařadil se k nejvlivnějším domácím politikům.V letech 1948–1957 byl předsedou Svazu komunistů Srbska. V této době také zastával úřad předsedy srbské vlády. V letech 1953–1957 byl předsedou srbského parlamentu, od roku 1957 až 1963 pak zastával funkci předsedy svazové skupštiny. V letech 1963–1967 byl předsedou svazové vlády, tento post získal jako první po Titovi. Mezi lety 1982 a 1983 zastával pozici předsedy prezídia SFRJ (hlavy státu). O rok později se z veřejného života stáhl.