Ostrov Broutona
V dnešním článku chceme prozkoumat fascinující svět Ostrov Broutona. Od svého vzniku až po dopad na současnou společnost byl Ostrov Broutona předmětem zájmu a debat v různých oblastech. V tomto článku budeme zkoumat jeho vývoj v čase, stejně jako jeho mnoho aspektů a jeho vliv na různé aspekty života. Kromě toho budeme analyzovat jeho význam v současném kontextu a jeho potenciál pro budoucnost. Ostrov Broutona je fascinující téma, které nás nepřestává překvapovat, a doufáme, že prostřednictvím tohoto článku vneseme nové světlo do jeho důležitosti a smyslu v našich životech.
| ostrov Broutona | |
|---|---|
| Остров Броутона (rusky) | |
 Ostrov na satelitním snímku NASA | |
 | |
  ostrov Broutona | |
| Lokalizace | Střední skupina Kurilských ostrovů[pozn. 1] |
| Souostroví | Kurilské ostrovy |
| Stát |  Rusko |
| • oblast | Sachalinská oblast |
| • rajón | Kurilský |
| Topografie | |
| Rozloha | 7,32 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 46°43′ s. š., 150°44′ v. d. |
| Délka | 3,2 km |
| Šířka | 4,5 km |
| Nejvyšší vrchol | (801 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 0 (2023) |
| Hustota zalidnění | 0 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ostrov Broutona (rusky Остров Броутона) je neobydlený vulkanický ostrov ve střední skupině Kurilských ostrovů. Administrativně náleží do Kurilského městského okruhu Sachalinské oblasti.
Pojmenování
Ostrov je nazván na počest britského navigátora Williama Broughtona, který v letech 1796–1798 využil slabosti japonské moci a navštívil mnoho japonských a Kurilských ostrovů. Ainuové ostrov původně nazývali Makanruru, což znamená „ostrov obklopený silnými proudy“; toto jméno používali také Japonci. Ruští navigátoři také používali název Sivučij (rusky Сивучий, Lachtaní); ten kvůli hojnosti mořských živočichů.
Geografie
Ostrov je vrchol vyhaslé sopky, který vystupuje nad hladinu do výšky 800 m. Vyvěrají zde dva prameny pitné vody. V okruhu 3,7 km se rozkládá magnetická anomálie, nejsilnější v Rusku. Ve vzdálenosti 20 jihovýchodně leží skupina ostrovů Čornyje Braťja.
Historie
V carském Rusku
M. I. Golovnin a P. I. Rikord v hydrografickém popisu nazývají ostrov Makantor a společně s ostrovy Čornyje Braťja jej zařazují do jediného souostroví – ostrovy Tčirpoja a Makantor (острова Тчирпоя и Макантор).
Šimodská dohoda z roku 1855 souostroví přisoudila Rusku, avšak v roce 1875 byl předán Japonsku spolu s těmi Kurilskými ostrovy, které Rusku náležely. Výměnou Rusko získalo plnou svrchovanost nad Sachalinem (do té doby, v letech 1855–1875, byl spravován společně Ruskem a Japonskem).
Součást Japonska
V letech 1875–1945 náležel Japonsku.
Součást SSSR/RSFSR
V roce 1945 přešel pod správu Sovětského svazu, administrativně spadal do Sachalinské oblasti RSFSR. Od roku 1991 je součástí Ruska jako nástupnického státu SSSR.
Flóra a fauna
Kvůli izolaci a drsnému podnebí ovlivněnému studeným Ochotským mořem, je flóra ostrova chudá: vyskytuje se zde jen 29 druhů cévnatých rostlin (pro srovnání, na Kunaširu jich je 1 087). Kolem ostrova jsou husté porosty mořských řas. Podobně jako na všech malých ostrovech, je mořská flóra a fauna mnohem bohatší než ta suchozemská. Shromažďují se zde lachtani, tuleni a kalani. Na pobřežních skaliskách hnízdí alkouni, papuchalkové, buřňáci, rackové a buřňáček šedý; dále od pobřeží sokoli, krkavci, konipasi a králíčci.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Velká ruská encyklopedie ostrov řadí do jižní skupiny, do které též patří Čornyje Braťja, Urup, Iturup a Kunašir.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Broutona na anglické Wikipedii a Остров Броутона na ruské Wikipedii.
- ↑ a b Иванов, А. Н. Velká ruská encyklopedie . Ruská akademie věd . Heslo КУРИ́ЛЬСКИЕ ОСТРОВА́. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-16. (rusky)
- ↑ Velký atlas světa.. 3., aktualizované. vyd. Praha: Kartografie, 1992. 288 s. ISBN 80-7011-172-0. S. 61 R 6. o. Broutona.
- ↑ СВЕТЕНКО, Андрей. Россия как правопреемница СССР . ВЕСТИ FM, 2016-12-26 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-28. (rusky)
- ↑ ГАНЗЕЙ, К. С.; ИВАНОВ, А. Н. ЛАНДШАФТНОЕ РАЗНООБРАЗИЕ КУРИЛЬСКИХ ОСТРОВОВ. www.izdatgeo.ru . 2011 . Dostupné online. (rusky)
- ↑ Остров Броутона . Камчатско-Курильские экспедиции . Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrov Broutona na Wikimedia Commons
