V dnešním světě zaujímá Nymburská rezoluce mladočechů ústřední místo ve společnosti, ať už kvůli své relevanci v kulturní, politické, historické nebo společenské sféře. Jeho vliv se v průběhu let rozšířil a má významný dopad na životy lidí a na historické události. Proto je nezbytné ponořit se hlouběji do studia a analýzy Nymburská rezoluce mladočechů, abychom pochopili jeho význam a vliv na vývoj lidstva. V tomto článku se ponoříme do světa Nymburská rezoluce mladočechů a prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho dopad v různých kontextech.
Nymburská rezoluce mladočechů je politický dokument, který 23. 9. 1894 schválila nadpoloviční většina delegátů zemském sjezdu důvěrníků mladočeské strany v Nymburku. Byla vypracována Josefem Kaizlem, Josefem Heroldem, Karlem Kramářem, Gustavem Eimem, Bedřichem Pacákem a několika dalšími předními politiky. Strana se tímto programovým prohlášením přihlásila ke "konstruktivní opozici" proti "planému radikalismu".
Rezoluce je rozdělena do tří samostatných oddílů:
Vstřícně se vyjádřila ke vzniku české konzervativní strany, odmítavě se postavila k vytvoření české klerikální strany. Záporné stanovisko delegáti zaujali k založení pokrokové strany, ačkoliv vítali "každé pokrokové hnutí v našem dorostu". Opatrně byl zde formulován vztah k sociální demokracii.
O dva roky později (1896) byla shromážděním mladočeských poslanců přijata Pražská rezoluce mladočechů, která potvrzovala a dále rozvíjela závěry nymburské rezoluce.