Tento článek se bude zabývat tématem Nové Syrovice do hloubky, prozkoumá jeho různé aspekty a odhalí jeho důležitost v současném kontextu. Nové Syrovice je již dlouhou dobu předmětem zájmu a diskusí kvůli svému vlivu na různé oblasti každodenního života. V průběhu let vyvolal Nové Syrovice četné úvahy a analýzy, které prokázaly jeho význam a vliv v dnešní společnosti. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit osvětlit Nové Syrovice a poskytnout komplexní a podrobnou vizi, která čtenáři umožní pochopit její rozsah a důležitost v dnešním světě.
Nové Syrovice | |
---|---|
Centrum Nových Syrovic od kostela sv. Cyrila a Metoděje | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Moravské Budějovice |
Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°1′4″ s. š., 15°46′24″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 925 (2024) |
Rozloha | 21,66 km² |
Nadmořská výška | 438 m n. m. |
PSČ | 675 41 |
Počet domů | 299 (2021) |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Nové Syrovice 2 675 41 Nové Syrovice [email protected] |
Starosta | Oldřich Svoboda |
Oficiální web: www | |
Nové Syrovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 591254 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nové Syrovice (dříve také Surowicz, Sijrowicze, Syrowitz, Neu Surowitz, Neu Zerowitz, Neu Seerowitz, Neu Serowitz, Nowý Serovice, Syrowice) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 925 obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Nové Syrovice a vesnici Krnčice.
Nové Syrovice leží 5 km západně od Moravských Budějovic, protéká jí Syrovický potok a prochází silnice z Dědic do Blížkovic a Dešova do Krnčic.
Sousedními obcemi sídla jsou Dešov, Blížkovice, Zálesí, Dědice, Kojatice, Moravské Budějovice, Nimpšov, Častohostice a Láz.
První písemná zmínka pochází z roku 1491, kdy byly spolu s Bítovem propuštěny Vladislavem II. z manství Jindřichovi z Lichtenburku, v roce 1510 Půta z Lichtenburka prodal Syrovice Janovi Mstěnickému ze Mstěnic a tak je odpoutal od bítovského panství a vzniklo tak novosyrovické panství. Roku 1529 pak získal vládu nad panstvím Mikuláš z Víckova a ten roku 1547 prodal Krnčice a Syrovice Václavovi mladšímu z Lichtenburka. V roce 1575 získal Syrovice Volfovi Štrejnovi ze Švarcenavy, jeho syn pak prodal v roce 1607 Syrovice, Lazec, části Krnčic a Častohostic Janovi Čejkovi z Olbramovic.
Tomu pak byly majetky konfiskovány a následně Syrovice a okolní vesnice zakoupil Adam Gabelhouer, který je posléze roku 1636 prodal Janovi Reinhartovi ze Schaumburku, posléze je získal Jan Baptista z Ostašova, pánové z Ostašova panství vlastnili až do roku 1786, kdy byly prodány Janovi Jindřichovi Nimptschovi, Nimptschům patřila vesnice až do roku 1916. V roce 1837 bylo novosyrovické panství rozšířeno o Dědice, Hornice a Kojatice, které prodal Nimptschům August Segur.
V 18. století byl přestavěn původní zámeček na dvoupatrový barokní zámek.
V roce 1798 byla ve vsi založena škola, kolem roku 1870 byla rozšířena na trojtřídku, roku 1891 byla čtyřídní, a roku 1898 byla rozšířena na pětitřídní. V roce 1890 byl založen hasičský spolek, roku 1898 byl založen spolek pro vystavení jubilejního katolického kostela v Nových Syrovicích, v roce 1900 Národní Jednota, v roce 1919 byla založena Jednota československých malozemědělců a roku 1924 Sokol. Roku 1930 byla vesnice elektrifikována, elektřina byla roku 1932 dovedena i do Spetic.
Po druhé světové válce bylo roku 1950 založeno v obci JZD, roku 1961 bylo sloučeno s JZD Krnčice a bylo přejmenováno na JZD Nový Směr se sídlem v Nových Syrovicích. V roce 1962 se připojil do Nového Směru i JZD Láz. V roce 1972 bylo JZD Nový Směr začleněno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.
V roce 1968 obcí projela ruská armáda, kdy vojáci několikrát vystřelili na místní školu, místní chlapci na pancíře tanku začali házet kameny. Posádka tanku tank navedla směrem, kterým chlapci utekli a nakonec se zablokoval ve starém průjezdu. Druhý tank jej nakonec vytáhl. Při incidentu byl střepinami zraněn jeden z chlapců a byl ošetřen v nemocnici.
Do roku 1849 patřily Nové Syrovice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Součástí obce byla osada Vilemínov, v letech 1850–1869 i Spetice, Krnčice a Láz, v letech 1850–1867 také Častohostice a Jackov. Od roku 1964 pak byly opět součástí Nových Syrovic Krnčice i Láz.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 767 | 813 | 814 | 887 | 953 | 1026 | 994 | 907 | 984 | 1061 | 1005 | 966 | 986 |
Obec Nové Syrovice v roce 2009 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění hnědý diplom, tj. diplom za vzorné vedení kroniky. Obec Nové Syrovice v roce 2014 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění Zlatá cihla v Programu obnovy venkova C.
2006 | 2010 | 2013 | 2017 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (34.97 %) | ČSSD (23.77 %) | KSČM (27.7 %) | ANO (33.83 %) | ANO (28.21 %) |
2. | KSČM (24.89 %) | KSČM (19.58 %) | ČSSD (20.15 %) | KSČM (13.43 %) | SPOLU (22.12 %) |
3. | ODS (19.54 %) | TOP 09 (11.65 %) | ANO 2011 (19.39 %) | SPD (10.19 %) | SPD (10.6 %) |
účast | 62.53 % (488 z 782) | 54.92 % (430 z 783) | 51.08 % (401 z 785) | 52.61 % (403 z 766) | 58.55 % (445 z 760) |
2008 | 2012 | 2016 | 2020 | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (40.06 %) | KSČM (29.03 %) | ČSSD (18.13 %) | ANO (19.61 %) |
2. | KSČM (17.84 %) | ČSSD (24.19 %) | ANO 2011 (17.64 %) | ČSSD (15.78 %) |
3. | KDU-ČSL (16.83 %) | KDU-ČSL (15.32 %) | KSČM (15.68 %) | Piráti (13.87 %) |
účast | 38.01 % (301 z 792) | 33.50 % (267 z 797) | 26.56 % (207 z 787) | 28.48 % (211 z 741) |
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (151 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (80 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (63 hlasů). Volební účast byla 56.51 %, tj. 443 ze 784 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (314 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (115 hlasů). Volební účast byla 55.06 %, tj. 430 ze 781 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (209 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (88 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (50 hlasů). Volební účast byla 56.39 %, tj. 428 ze 759 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (320 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (144 hlasů). Volební účast byla 60.86 %, tj. 465 ze 764 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (214 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (98 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (66 hlasů). Volební účast byla 64.51 %, tj. 458 ze 710 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (257 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (206 hlasů). Volební účast byla 65.67 %, tj. 463 ze 705 oprávněných voličů.