Dnes je Nitranská župa (1918–1922) téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Po desetiletí je Nitranská župa (1918–1922) předmětem studia, debat a analýz v různých oblastech, od vědy a techniky po umění a kulturu. Význam Nitranská župa (1918–1922) spočívá v jeho vlivu na každodenní životy lidí a jeho schopnosti generovat významné změny ve světě. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy související s Nitranská župa (1918–1922), analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost a zamyslíme se nad jeho rolí v budoucnosti.
Nitranská župa Nitrianska župa | |
---|---|
Území | |
Sídlo župy | Nitra |
Země | Slovensko |
Stát | Československo |
Zeměpisné souřadnice | 48°19′ s. š., 18°8′ v. d. |
Vznik | 30. října 1918 |
Zánik | 1. ledna 1923 |
Základní informace | |
Rozloha | 5 527 km² |
Počet obyvatel | 462 307 (1919) |
Hustota zalidnění | 83,6 obyv./km² |
Počet okresů | 12 + 3 města (1919) |
Zdroje k infoboxu a čs. správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nitranská župa (slovensky Nitrianska župa) byla jedna ze žup, jednotek územní správy na Slovensku v rámci prvorepublikového Československa. Byla vytvořena při vzniku Československa z uherské Nitranské župy. Existovala v letech 1918–1922, měla rozlohu 5 527 km² a jejím správním centrem byla Nitra.
Po vyhlášení Martinské deklarace dne 30. října 1918, kterou se Slovensko vydělilo z Uherska a přičlenilo k nově vzniklému Československu, zůstalo slovenské území dočasně rozdělené na administrativní celky vytvořené Uherskem. Jedním z těchto celků byla Nitranská župa, která vznikla z původní uherské Nitranské župy. V čele župy stál vládou jmenovaný župan, který disponoval všemi pravomocemi, zatímco samosprávná funkce župy byla potlačena.
Sídlo župy se nacházelo v Nitře.
Nitranská župa existovala do 31. prosince 1922. K 1. lednu 1923 bylo na Slovensku vytvořeno nové župní zřízení, které bylo původně plánované pro celé Československo, nicméně realizováno bylo pouze právě na Slovensku.
Nitranská župa se nacházela na západním Slovensku, v okolí řek Váhu a Nitry. Na severu hraničila s Trenčínskou župou, na severovýchodě s Turčanskou župou, na východě s Tekovskou župou, na jihu s Komárenskou župou a na jihozápadě s Bratislavskou župou. Na severozápadě sousedila s Moravou.
V roce 1919 se Nitranská župa členila na dvanáct slúžňovských okresů (Hlohovec, Myjava, Nitra, Nové Mesto nad Váhom, Nové Zámky, Piešťany, Prievidza, Senica, Skalický, Šaľa nad Váhom, Topoľčany a Žabokreky) a tři města se zřízeným magistrátem (Nitra, Uhorská Skalica a Nové Zámky), která byla na úrovni okresů.