V dnešní době se Miloš Čižmář stal velmi důležitým problémem v moderní společnosti. S pokrokem technologie a neustálými změnami ve světě se Miloš Čižmář stal relevantním v různých oblastech každodenního života. Od politiky po populární kulturu, ekonomiku a vzdělávání, Miloš Čižmář významně ovlivnil způsob, jakým komunikujeme se světem kolem nás. V tomto článku do hloubky prozkoumáme význam Miloš Čižmář a jeho vliv na náš každodenní život, analyzujeme různé aspekty, které ho obklopují, a jeho dopad na dnešní společnost.
doc. PhDr. Miloš Čižmář, CSc. | |
---|---|
Narození | 17. prosince 1945 Brno Československo |
Úmrtí | 31. července 2012 (ve věku 66 let) Brno Česko |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Alma mater | Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | archeolog |
Choť | Jana Čižmářová |
Příbuzní | Josef Čižmář (dědeček) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miloš Čižmář (17. prosince 1945 – 31. července 2012 Brno) byl moravský archeolog, specialista na dobu laténskou, dlouholetý ředitel Ústavu archeologické památkové péče v Brně.
Specializoval se dobu laténskou (problematika center střední a pozdní doby laténské, problematika časně laténského osídlení, púchovské kultury aj.). Inicioval organizoval každoroční pracovní setkání českých a slovenských (později i polských a rakouských) badatelů o době laténské.
Do roku 2006 organizoval konference o záchranných výzkumech na Moravě a ve Slezsku. Roku 2002 byl zvolen členem-korespondentem Německého archeologického ústavu. Působil též jako výkonný redaktor a editor nové řady moravského časopisu Pravěk a jeho Supplement. Byl spolutvůrcem a spolueditorem řady Postavy moravské archeologie. Na Masarykově univerzitě v Brně přednášel o době laténské a o pravěkých a raně středověkých hradištích, o hradištích navíc i na Slezské univerzitě v Opavě.
Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
Poslední bibliografie z roku 2006 zahrnuje 213 titulů, z toho 7 monografií: