V dnešním světě je Marko Ristić tématem, které zajímá a trápí stále větší počet lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na osobní úrovni, Marko Ristić se stal ústředním bodem zájmu současného diskurzu. S dosahem, který sahá od politiky po popkulturu, se Marko Ristić stal tématem debat a úvah ve všech oblastech života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Marko Ristić a analyzujeme jeho dnešní dopad a relevanci.
Marko Ristić | |
---|---|
Narození | 20. července 1902 Bělehrad |
Úmrtí | 20. července 1984 (ve věku 82 let) Bělehrad |
Povolání | básník, spisovatel, diplomat, politický komisař, literární kritik a literární teoretik |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Marko Ristić (v srbské cyrilici Марко Ристић, 20. července 1902 – 20. července 1984) byl srbský spisovatel, klíčová osobnost srbského surrealismu.
Do literatury vstoupil v roce 1922 jako zakladatel časopisu Putevi (cesty). Stejně jako v případě srbských surrealistů byl i Ristić autorem převážně básnických sbírek. Po nějaký čas také spolupracoval s Krležou. V 30. letech se zabýval literární kritikou pro deník Politika. Ve své literární tvorbě zůstal Ristić vždy věrný základním idejím surrealismu; spolupracoval s celou řadou tehdejších autorů. Po druhé světové válce působil v diplomatických službách Jugoslávie.