Marianna Pečírková
V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Marianna Pečírková, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na společnost a jeho význam dnes. Marianna Pečírková je předmětem zájmu a studia po celá desetiletí a postupem času se různými způsoby vyvíjel a ovlivnil jak kulturu, tak technologický rozvoj. Prostřednictvím této vyčerpávající analýzy se pokusíme porozumět důležitosti Marianna Pečírková v různých oblastech, od zábavy po vědu, politiku a ekonomiku. Naším cílem je předložit úplný a podrobný pohled na tento fenomén, poskytnout relevantní informace a hloubkovou analýzu, která obohatí čtenářovy znalosti o Marianna Pečírková.
| Marianna Pečírková | |
|---|---|
| Narození | 23. listopadu 1838 Jičín |
| Úmrtí | 24. července 1904 (ve věku 65 let) Nové Město |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | vydavatelka |
| Choť | Josef Pečírka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marianna Pečírková, rozená Mikšová (23. listopadu 1838 Jičín — 24. července 1904 Praha), byla česká nakladatelka.[p 1] Po smrti svého manžela Josefa Pečírky v roce 1870 pokračovala do konce života ve vydávání jím založeného Pečírkova Národního kalendáře. Příležitostně rovněž publikovala nová vydání manželových prací.
Život
Narodila se s příjmením Mikšová 23. listopadu 1838 v Jičíně v rodině soudního úředníka Čeňka Mikeše. S rodiči se stěhovala nejprve do Chebu, poté do Jindřichova Hradce. Tam se v šestnácti letech provdala za gymnaziálního profesora MUDr. Josefa Pečírku a po jeho propuštění ze školství s ním odjela do Prahy.
Josef Pečírka byl ve své době populární autor a překladatel řady spisů pro široké vrstvy. V roce 1857 založil Národní kalendář, který zprvu vydával u Jaroslava Pospíšila, od roku 1865 pak vlastním nákladem pod názvem Pečírkův Národní kalendář. Dílo si získalo velkou oblibu čtenářů. Po manželově smrti v roce 1870 pokračovala Marianna Pečírková ve vydávání. Redaktorem byl zprvu Karel Jaromír Erben, po něm Václav Štulc a po jeho smrti převzala řízení redakce sama. Do kalendáře pod jejím vedením přispívali známí spisovatelé (např. Václav Vlček, Josef Ehrenberger, Hynek Suchomel) i spisovatelky (např. Sofie Podlipská nebo Albína Dvořáková-Mráčková). Podobně jako její manžel, i Pečírková se vydáváním tohoto kalendáře snažila o kulturní povznesení českého lidu. Oblibu si dílo získalo nejen doma, ale i mezi americkými Čechy.
Publikovala rovněž starší populární práce svého manžela (např. 3. vydání Úplného dobytčího lékaře z r. 1874).
Zemřela 24. července 1904 v Praze, pohřbena byla o dva dny později na Olšanských hřbitovech. Ve vydávání kalendáře pak pokračovali dědicové pod vedením Jaroslava Červenky, pražského gymnaziálního profesora a synovce zemřelé.
Rodina
- Manžel MUDr. Josef Pečírka (1818-1870) byl lékař, středoškolský profesor, ale především spisovatel a překladatel populární lidové četby.
- Syn Ferdinand Pečírka (1859-1922) byl lékař, profesor dermatologie a venerologie na pražské univerzitě. Založil a řadu let vedl český spolek pro komorní hudbu. Jeho syn Jaromír Pečírka mladší (1891-1966) byl historikem umění.
- Syn Jaromír Pečírka (1864-1933) byl vojenský lékař v rakousko-uherské i československé armádě, nakonec v hodnosti generála. Věnoval se rovněž lyžování, alpinismu a entomologii. Jeho syn Ivan Pečírka (1895-1931) byl rovněž lékař. Pracoval jako první asistent chirurgické kliniky, ve volném čase se věnoval lyžování a horolezectví.
- Zeť Otakar Hejnic (1851-1925), manžel dcery Čeňky, byl středoškolský profesor v Kutné Hoře a regionální archivář.
Poznámky
- ↑ V tehdejším tisku byla uváděna jako „vydavatelka“, protože její hlavní publikace, kalendář, byl považovaný za periodickou tiskovinu. Viz srovnání pojmů nakladatelství a vydavatelství.
Reference
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z13, s. 178
- ↑ a b c d Josefa Pečírku. Národní listy. 1870-06-29, roč. 10, čís. 173, s. 5. Dostupné online .
- ↑ Podle autoritního záznamu v NK ČR
- ↑ a b c Úmrtí. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 2. Dostupné online .
- ↑ a b Pečírkův Národní kalendář. Časopis katolického duchovenstva. Roč. 1874, čís. 5, s. 395. Dostupné online .
- ↑ Pečírkův Národní kalendář. Časopis katolického duchovenstva. Roč. 1879, čís. 7, s. 559. Dostupné online .
- ↑ a b VYKOUKAL, František Vladimír. Nové rovy. Osvěta. 1904, roč. 34, čís. 2, s. 851. Dostupné online .
- ↑ Důležité pro hospodáře. Národní listy. 1874-04-26, roč. 14, čís. 113, s. 6. Dostupné online .
- ↑ Pohřeb paní Marianny Pečírkové. Národní politika. 1904-07-27, roč. 22, čís. 206, s. 4. Dostupné online .
- ↑ Pečírkova Národního kalendáře. Národní listy. 1904-09-08, roč. 44, čís. 248, s. 8. Dostupné online .
- ↑ Přátelům a čtenářům Pečírkova Národního kalendáře. Národní listy. 1904-08-13, roč. 44, čís. 223, s. 8. Dostupné online .
- ↑ Úmrtí. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 2. Dostupné online .
- ↑ Dr. Josef Pečírka. Květy. 1870-09-07, roč. 5, čís. 36, s. 286. Dostupné online .
- ↑ PEČÍRKA, Jaromír. Univ. prof. dr. Ferdinand Pečírka †. Národní listy. 1922-01-18, roč. 62, čís. 18, s. 1. Dostupné online .
- ↑ PRIMUSOVÁ, Adriana. Jaromír Pečírka (1891-1966), historik umění. Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2003 (udu.cas.cz Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.)
- ↑ a b Marianna Pečírková. Národní listy. 1904-07-25, roč. 44, čís. 204, s. 4. Dostupné online .
- ↑ Generál MUDr. Jaromír Pečírka. Národní listy. 1933-03-16, roč. 73, čís. 53, s. 6. Dostupné online .
- ↑ Dr. Ivan Pečírka mrtev. Národní politika. 1931-05-29, roč. 49, čís. 147, s. 10. Dostupné online .
- ↑ REJSEK, Josef. Ivanovo srdce. Národní listy. 1931-06-10, roč. 79, čís. 151, s. 1. Dostupné online .
- ↑ Úmrtím prof. Otakara Hejnice…. Národní listy. 1933-03-16, roč. 65, čís. 255, s. 5. Dostupné online .
