Lebka
V dnešním světě je Lebka velmi aktuální téma a nadále vyvolává neustálou debatu mezi odborníky a lidmi, kteří se o toto téma zajímají. Lebka již mnoho let přitahuje pozornost společnosti obecně, ať už kvůli svému dopadu na každodenní život, jeho významu v historii nebo jeho významu v současném prostředí. V průběhu let byl Lebka předmětem mnoha studií a analýz, které přinesly překvapivé výsledky a neočekávané závěry. V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Lebka a prozkoumáme jeho vliv na různé aspekty dnešní společnosti.
Lebka (latinsky cranium) je složitá součást kostry obratlovců, která chrání mozek a smyslové orgány. Je vytvořena z řady lebečních kostí a je navázána pohyblivě na páteř. Většina kostí je v lebce spojena suturami, což jsou pevné vazivové spoje. Aby při porodu nedošlo ke zlomenině, mají novorozeňata mezi lebečními kostmi mezery, které jsou vyplněny vazivovými membránami (fontanely).
Spojení na lebce – švy – jsou nepohyblivé. Pohyblivý je jedině kloub spojující mandibulu (dolní čelist) s lebkou.
Části lebky
U lebky obvykle rozeznáváme část obličejovou (splanchocranium) a mozkovnu (neurocranium). Obličejová část obsahuje vyústění smyslových orgánů a ústní otvor. Dutá mozková část chrání mozek. Jednotlivé oddíly lebky jsou:
- Klenba lebeční – latinsky neurocranium
- Báze lební
- Kostra obličeje – latinsky splanchocranium
- Horní čelist
- Dutiny pro sluchový aparát
- Dutina lební (v ní je uložen mozek)
Kostra lebky
Kostra lebky (cranium) je tvořena větším počtem kostí, které jsou obvykle s výjimkou dolní čelisti navzájem pevně spojeny.
Lebka člověka
Lebka člověka se skládá z 22 kostí. U novorozence jsou kosti relativně volné – prostor mezi nimi tvoří pružné vazivové lupínky (fontanely). Ty v průběhu prvních 2 let života postupně zarůstají (osifikují), ale nikdy nesrostou zcela.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lebka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo lebka ve Wikislovníku
