Dnes je Léon Foucault tématem, které nabylo na významu v různých oblastech společnosti. Jeho dopad sahá z osobní do profesionální sféry, vyvolává diskuse a úvahy o jeho vlivu na naše životy. Od svých počátků až po současnou evoluci byl Léon Foucault předmětem zájmu a studia, což motivovalo odborníky a fanoušky, aby se ponořili do jeho mnoha aspektů. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Léon Foucault, analyzujeme jeho důležitost a důsledky v dnešním světě.
Léon Foucault | |
---|---|
Narození | 18. září 1819 Paříž |
Úmrtí | 11. února 1868 (ve věku 48 let) Paříž |
Alma mater | Collège Stanislas |
Pracoviště | Petrohradská akademie věd |
Obory | fyzika, mechanika a optika |
Ocenění | Copleyho medaile (1855) zahraniční člen Královské společnosti (1864) 72 jmen na Eiffelově věži |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean Bernard Léon Foucault (18. září 1819 Paříž – 11. února 1868 Paříž) byl francouzský fyzik.
Zprvu studoval medicínu. Po tři roky dělal asistenta Alfrédovi Donnému při anatomických pozorováních mikroskopem. Přešel na studia fyziky, společně s L. Daguerrem se zabýval fotografickými pokusy.
Proslavil se mj. pokusem s tzv. Foucaultovým kyvadlem v pařížském Pantheonu, kterým ukázal, že Země je v důsledku své rotace neinerciální vztažná soustava. Dále se zabýval měřením rychlosti světla, vynalezl gyroskop a studoval tzv. vířivé proudy v kovech. Podařilo se mu vyvinout z obloukové lampy nejpoužívanější elektrický zdroj světla v tehdejší době. Roku 1855 byl oceněn Copleyho medailí. Je také jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži. Jeho socha je také jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.