Kyjevskopečerská lávra
V dnešním světě je Kyjevskopečerská lávra tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Kyjevskopečerská lávra vyvolal debaty, diskuze a měl významný dopad na různé oblasti společnosti. Jeho význam přesáhl hranice a podnítil rostoucí zájem v různých odvětvích, od akademické a vědecké oblasti až po svět zábavy a populární kultury. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Kyjevskopečerská lávra a analyzujeme jeho účinky na každodenní životy lidí. Stejně tak budeme zkoumat jeho vliv na různé aspekty společnosti a zamyslíme se nad jeho vývojem v čase.
| Kyjevskopečerská lávra | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | ukrajinské baroko |
| Architekt | Teodosius Pečerský |
| Výstavba | 1051 |
| Poloha | |
| Adresa | Kyjev,  Ukrajina |
| Souřadnice | 50°25′56″ s. š., 30°33′44″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Kyjevskopečerská lávra | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
| |
| Smluvní stát | Ukrajina |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | i, ii, iii, iv |
| Odkaz | 527 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 1990 (14. zasedání) |
Kyjevskopečerská lávra (ukrajinsky Києво-Печерська лавра, rusky Киево-Печерская лавра) je pravoslavný klášterní komplex v ukrajinském Kyjevě, založený roku 1051 poustevníky Feodosijem a Antonijem Pečerským. Komplex je zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Historie
Ve středověku byl významným kulturním centrem (archimandrita Jelisej Pletěněckij zde provozoval tiskárnu, která sehrála velkou roli v rozvoji ruské literatury) a dnes je sídlem metropolity Volodymyra (Viktor Sabodan), duchovního vůdce Ukrajinské pravoslavné církve (Moskevský patriarchát). Název pochází od slova пещера (jeskyně), protože původně žili mniši v labyrintu podzemních jeskyní, až později nad nimi byly postaveny chrámy. Dominantou areálu, který je vysokým srázem rozdělen na horní a dolní lávru, je 96,5 metru vysoká zvonice. Architektonicky nejcennějšími stavbami jsou Uspenský chrám a refektář. Součástí lávry je také Chrám Spasitele na Berestovu, ačkoli leží mimo její zdi.
Komunistický režim klášter v roce 1930 zrušil a proměnil v muzeum. Komplex lávry byl vážně poškozen za bojů druhé světové války, znovu byl vysvěcen v roce 1988 v rámci oslav tisíce let od přijetí křesťanství na Kyjevské Rusi.
Po nezdařené rekonstrukci ze začátku 21. století začala lávra chátrat. [zdroj?] V roce 2007 byla zvolena jedním z tzv. sedmi divů Ukrajiny. Podle kláštera je okolní část Kyjeva oficiálně pojmenována Pečerský rajón.
V areálu lávry je pochován ruský předseda vlády Pjotr Stolypin.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyjevskopečerská lávra na Wikimedia Commons - Galerie Kyjevskopečerská lávra na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Kyjevskopečerská lávra - Virtual reality tour of the Kiev-Pechersk Lavra of 360 (3D Photointeravtive)
