Dnes chceme mluvit o Krevský hrad. Je to téma, které nás všechny zajímá, protože Krevský hrad má velký dopad na naše životy. V průběhu historie byl Krevský hrad předmětem studia, debat a kontroverzí. Dnes je Krevský hrad stále aktuální a nadále vyvolává zájem v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Krevský hrad, od jeho původu až po jeho vliv na dnešní společnost. Doufáme, že nabídneme zajímavý a obohacující pohled na Krevský hrad a přispějeme k debatě na toto téma.
Krevský hrad | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | gotika |
Poloha | |
Adresa | Kreva, Bělorusko |
Souřadnice | 54°18′33,32″ s. š., 26°16′56,96″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krevský hrad (bělorusky Крэўскі замак, litevsky Krėvos pilis, polsky zamek w Krewie) je zřícenina hradu ve stejnojmenné obci v Hrodenské oblasti v Bělorusku.
Hrad litevských knížat ve vesnici Kreva byl postaven kolem roku 1300 a je jedním z nejstarších kamenných hradů v Bělorusku. Roku 1382 byl na hradě zavražděn litevský kníže Kęstutis. Roku 1385 byla na hradě uzavřena tzv. Krevská unie. Hrad byl výrazně poškozen během 1. světové války. Od roku 2017 probíhají na hradě rekonstrukční práce.
Měl přibližně čtvercový půdorys a byl postaven z kamene a cihel. Jeho dominantou byl donjon, který byl ale během 1. světové války zničen.