Jindřich Černý (1930)
V dnešním světě je Jindřich Černý (1930) tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. V průběhu historie byl Jindřich Černý (1930) předmětem studia a analýzy odborníků v různých oblastech, kteří se snažili porozumět jeho dopadu a rozsahu v různých aspektech každodenního života. Od svých počátků do současnosti se Jindřich Černý (1930) vyvíjel a přizpůsoboval změnám a výzvám, které představuje současný svět. V tomto článku prozkoumáme význam Jindřich Černý (1930) a jeho vliv na současnou společnost a také různé úhly pohledu, které na toto téma existují.
| Jindřich Černý | |
|---|---|
| Narození | 20. června 1930 Čáslav  Československo |
| Úmrtí | 20. října 2020 (ve věku 90 let) Praha Česko |
| Povolání | spisovatel, dramatik, teatrolog, překladatel, kritik, historik a divadelní kritik |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Témata | divadelní kritika, divadelní teorie, dějiny divadla, drama, překlady do češtiny, překlady z čínštiny a překlady ze španělštiny |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jindřich Černý (20. června 1930 Čáslav – 20. října 2020 Praha) byl český divadelní historik a kritik, dramatik, s jazykovou spoluprací překladatel ze španělštiny a z čínštiny, nositel Ceny F. X. Šaldy.
Život
V letech 1948–1952 vystudoval pražskou Filozofickou fakultu UK a DAMU. Byl odsouzen pro studentskou protistátní činnost, trest vykonával ve vojenské pracovní jednotce v kamenolomu. Do roku 1960 směl spolupracovat s kulturními institucemi pouze externě, v letech 1960–1970 byl redaktorem a později i vedoucím redaktorem divadelní redakce agentury DILIA a stážistou divadelního kabinetu ČSAV. Jako divadelní kritik publikoval v letech 1957 až 1970 v odborných divadelních časopisech, v Lidové demokracii a v Hostu do domu. Po zákazu činnosti se stal na tři roky nočním hlídačem. V roce 1977 nastoupil na zfalšované kádrové materiály do Archivu Národního divadla v Praze, kde pracoval (později i v propagaci ND) do r. 1990. V letech 1991–1993 byl ředitelem Národního divadla. Po roce 1989 pokračoval v publikační činnosti v Lidových novinách a odborných divadelních časopisech. Jeho synem je PhDr. Ondřej Černý, který byl ředitelem Národního divadla od 1. dubna 2007 do 7. září 2012 a pokračoval tak v rodinné tradici.
Hlavní díla
- 1965: Otomar Krejča (monografie)
- 1965: Dana Medřická (monografie)
- 1996: Jiřina Štěpničková (monografie)
- 1998: Eduard Cupák (monografie)
- 2007: Osudy českého divadla po druhé světové válce: divadlo a společnost 1945–1955
- Národní divadlo 1883–1983: Stručný průvodce sto lety jeho umělecké práce
Odkazy
Reference
- ↑ Jindřich Černý: Jiřina Štěpničková, Brána : Praha, 1999, o autorovi – str. 254
- ↑ Národní divadlo povede teatrolog Ondřej Černý – iDNES.cz, 15. 1. 2007
- ↑ http://www.narodni-divadlo.cz/cs/kontakty/ondrej-cerny[nedostupný zdroj]
- ↑ Ministryně odvolala šéfa Národního divadla Ondřeje Černého – iDNES.cz, 7. 9. 2012
Literatura
- FALTÝNEK, Vilém. Jindřich Černý : Orální historie - Rozhovory s osobnostmi českého divadla . Divadelní ústav, listopad 2016 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Černý
- Jindřich Černý v databázi Archivu Národního divadla
- Jindřich Černý ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Jindřich Černý[nedostupný zdroj] na webu Obce překladatelů
- Jindřich Černý: 1945 (České divadlo a společnost v roce 1945)
- Cenu F. X. Šaldy získal Jindřich Černý
- Jindřich Černý se svým synem v pořadu ČT Krásný ztráty (květen 2007), možnost on-line přehrání
| ředitelé Národního divadla v Praze | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Ivo Žídek |
1991–1993 Jindřich Černý |
Nástupce: Jiří Srstka |
