V dnešním světě je Jiří Just problém, který nabyl na významu v různých oblastech společnosti. Ať už v osobní, pracovní, sociální nebo politické sféře, Jiří Just upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad vyvolal debatu, kontroverzi a rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků. Z různých úhlů pohledu se Jiří Just podařilo ovlivnit naše životy neočekávanými způsoby, zpochybnit zavedená paradigmata a postavit nové výzvy do budoucna. V tomto článku plně prozkoumáme dopad Jiří Just a to, jak v posledních letech změnil naši realitu.
Jiří Just | |
---|---|
Narození | 22. února 1941 (83 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Povolání | dramaturg, publicista, básník a scenárista |
Rodiče |
|
Příbuzní |
|
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Just (* 22. února 1941 Praha) je český scenárista, dramaturg a příležitostný filmový a divadelní herec, bratr teatrologa a kritika Vladimíra Justa.
Narodil se v Praze. S bratrem Vladimírem od konce 60. let uváděli společně vytvořená divadelní představení malých forem v Malostranské besedě, od roku 1975 pak stabilně v divadle Rubín na pražském Malostranském náměstí. V rámci jimi sepsaných komponovaných večerů (např. Antitalent show) vystupovali jako komická dvojice.
V 70. a 80. letech, zejména v období tzv. perestrojky, tvořili pak s bratrem dialogické výstupy kabaretního formátu, proložené písněmi a hudebními vstupy, byly protkány intelektuálními narážkami a vtipy kritizujícími tehdy dosluhující komunistický režim v Československu. Oba také během večerů hráli na hudební nástroje a zpívali autorské texty a popěvky. Formátem svých vystoupení a mírou společenské kritiky tak navazovali na tradici autorských komediálních dvojic Suchého a Šlitra, Šimka a Grossmana, Vodňanského a Skoumala a také Voskovce a Wericha, jejichž tvorbou se Vladimír Just jakožto teatrolog celoživotně zabývá. Zvukový záznam pod názvem Večer s bratry Justy byl vydán vydavatelstvím Supraphon roku 1988. Po Sametové revoluci v listopadu roku 1989 jejich činnost ustala.
V letech 1973 až 1993 pracoval jako scenárista Filmových studií Barrandov, pro které vytvořil scénáře realizované s koncem 70. a začátkem 80. let 20. století. Mezi jeho nejúspěšnější scénáře patří pohádka S čerty nejsou žerty či snímek Jako jed režírovaný Vítem Olmerem se Zdeňkem Svěrákem v hlavní roli.