Jan Hromádka

Ve světě Jan Hromádka jsou nekonečné aspekty a aspekty, které si zaslouží být prozkoumány a analyzovány do hloubky. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Jan Hromádka nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Tento článek se zabývá různými aspekty, které činí Jan Hromádka tématem univerzálního zájmu, a zabývá se jeho sociálními, kulturními, ekonomickými a politickými dopady. V následujících řádcích se ponoříme na cestu, která nás zavede k odhalení důležitosti a relevance Jan Hromádka v současné společnosti.

O jiném subjektu pojednává článek Jan Hromádka (kněz).
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
prof. PhDr. Jan Hromádka
Narození18. prosince 1886
Volenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. ledna 1968 (ve věku 81 let)
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Univerzita Karlova
Povolánípedagog, geograf a historik
ZaměstnavatelUniverzita Komenského v Bratislavě
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Hromádka, na Slovensku též Ján Hromádka (18. prosince 1886 Volenice v okrese Strakonice – 25. ledna 1968 České Budějovice) byl český geograf, profesor fyzického zeměpisu. Zabýval se geologií a geografií Slovenska a je považován za zakladatele slovenské geografie.[zdroj?]

Život

Jeho otcem byl Tomáš Hromádka, matkou Rozálie, rozená Pelešková. Jeho manželkou byla Miloslava, rozená Rejmanová.

Studoval do roku 1906 na učitelském ústavu v Příbrami, potom na Karlově univerzitě v Praze a na Univerzitě Komenského v Bratislavě, kde v roce 1928 získal titul PhDr. v oboru geografie a etnologie. Od roku 1930 byl docentem a roku 1939 se stal univerzitním profesorem. Jeho vědecké prvotiny se zabývaly geomorfologickým vývojem Slovenska. Rozpracoval a načrtl všeobecný vývoj forem reliéfu a také navrhl jejich třídění podle vzniku.

Je spoluautorem všeobecného zeměpisu Slovenska, zeměpisných příruček o ČSSR, učebnice Ilustrovaný zeměpis všech dílů světa, Československého vojenského atlasu, přispěvatelem Sborníku československé společnosti zeměpisné a časopisu Lidé a země. Budováním kateder geografické společnosti položil základy rozvoje slova geografie a vychoval první slovenské geografy, kteří rozvinuli jeho dílo.[zdroj?]

V letech 1945–1946 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského, dále byl členem Slovenské učené společnosti, České národní badatelské rady, prvním předsedou Slovenské zeměpisné společnosti a čestným členem České zeměpisné společnosti. Roku 1946 se stal držitelem Slovenské národní ceny a byl vyznamenán jugoslávským Řádem sv. Sávy a roku 1965 získal zlatou medaili VŠE.

V rodných Volenicích ho připomíná pamětní deska vedle vchodu do obecního úřadu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 23.01.19. digi.ceskearchivy.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot