Gravettien
V dnešním světě se Gravettien stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už díky svému vlivu na společnost, historickému významu, významu ve vědecké oblasti nebo vlivu na populární kulturu, Gravettien upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento článek se snaží důkladně prozkoumat všechny aspekty související s Gravettien, analyzovat jeho dopad v různých oblastech a nabízí komplexní a hloubkovou vizi tohoto fascinujícího tématu. Od jeho počátků až po současnou relevanci si tento článek klade za cíl poskytnout úplný a podrobný pohled na Gravettien a nabídnout čtenářům širší a bohatší pochopení tohoto fenoménu.
.jpg)
.jpg)
Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně 30–20 tisíc let BP, těžiště zhruba 27–24 tisíc let BP). Období je pojmenováno podle lokality La Gravette v departementu Dordogne ve Francii.
Rozšíření a rozdělení
Gravettien je znám z širokého geografického prostoru od Portugalska k Německu, od Belgie k Rusku. Můžeme jej rozdělit na dvě facie, které souvisí mimo jiné s jeho sídlení dynamikou. Starší, zvaná pavlovien (zhruba 30–25 tisíc let BP), je charakterizována osídlením centrálních oblastí (střední Podunají). Mladší willendorf-kostěnkien (přibližně 25–20 tisíc let BP) zaujímá širší geografický prostor.
Klima
Glaciální (würmské) období je v tomto období charakteristické častými klimatickými výkyvy, přičemž obecně jej můžeme označit za studené a suché (vrchol studeného klimatu byl cca 24–18 tisíc let BP). Letní období bylo krátké, ale relativně teplé, což způsobovalo tání permafrostu a následný půdotok.
Hmotná kultura
Nejčastějším archeologickým pramenem (platí pro celý paleolit) je kamenná štípaná industrie. Pro gravettien je typická retušovaná čepelová industrie. Mezi nástroji se hojně vyskytují rydla, škrabadla, hroty s otupeným bokem (zastoupení či podoba nástrojů může být regionálně specifická). Dalším pramenem je četná a značně vyspělá kostěná a parohová industrie. Je doloženo i mletí obilí.
Umění gravettienu
Umění gravettienu je vysoce rozvinuté. Patří sem zejména ženské plastiky (tzv. venuše), které mohou být i silně stylizované. K nejznámějším plastikám patří Věstonická venuše (pavlovien), dále venuše z Moravan nad Váhom (Slovensko), venuše z Lespugue, hlavička z Brassempouy (Francie), venuše z Grimaldi (Itálie), Willendorfská venuše (Rakousko) či venuše z lokality Kostěnki (Rusko). Četné jsou i plastiky zvířat a skalní umění. Ke skalnímu umění patří například malby v podobě negativních otisků rukou z francouzské jeskyně Pech Merle či stovky rytin zvířat na lokalitě Foz Côa v Portugalsku).
-
Venuše z Brassempouy -
Jeskyně Pech Merle -
-
Skalní rytiny v Foz Côa
Reference
- ↑ SVOBODA, Jiří; HAVLÍČEK, P.; LOŽEK, V.; MACOUN, J.; MUSIL, R.; PŘICHYSTAL, A.; SVOBODOVÁ, H. Paleolit Moravy a Slezska. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, 2002. ISBN 80-86023-40-0.
- ↑ YIRKA, Bob. Ancient pestle shows Paleolithic people ground oats for food. phys.org . 2015-09-08. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gravettien na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Gravettien
