Gerberga Saská je téma, které v posledních letech vyvolalo mnoho diskusí. Jak společnost postupuje, tato problematika se stává stále aktuálnější a polarizující se, což vytváří protichůdné názory v různých sektorech. Tento článek se snaží analyzovat Gerberga Saská do hloubky, prozkoumat jeho různé aspekty a poskytnout objektivní a aktualizované informace o tomto tématu. Prostřednictvím komplexního přístupu má čtenáři nabídnout úplný a vyvážený pohled na Gerberga Saská, což umožní širší a obohacující pochopení dané problematiky.
Gerberga Saská | |
---|---|
francouzská královna | |
Doba vlády | 939–954 |
Narození | 913 Nordhausen |
Úmrtí | 5. května 969 Laon |
Manželé | Giselbert Lotrinský Ludvík IV. Francouzský |
Potomci | Gerberga Lotrinská Lothar I. Francouzský Matylda Francouzská Karel Lotrinský |
Dynastie | Liudolfovci |
Otec | Jindřich I. Ptáčník |
Matka | Matylda z Ringelheimu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gerberga Saská (913 – 5. května 969) byla lotrinská vévodkyně a poté západofranská královna, manželka krále Ludvíka IV.
Narodila se pozdějšímu východofranskému králi Jindřichovi I. a jeho druhé ženě Matyldě z Ringelheimu. Pravděpodobně roku 928 či 929 byla Gerberga provdána za Giselberta Lotrinského, což zdá se společně s uznáním titulu vévody lotrinského zapříčinilo změnu jeho politické orientace. Giselbert byl dlouhá léta věrný tchánově straně a až po jeho smrti, kdy na východofranský trůn nastoupil Ota I., který změnil dosavadní pojetí vlády a na rozdíl od svého otce začal prosazovat zvláštní postavení krále, se rozhodl pro další změnu. Přísahu věrnosti nabídl západofranskému králi Ludvíkovi, což v důsledku vedlo ke Giselbertově smrti na útěku z bitevní pláně. Lotrinský vévoda se neslavně utopil v Rýnu. Vdova Gerberga po letech věnovala opatství v St. Rémy věnovala bohaté statky v oblasti Meersenu, aby získala pravidelné modlitby za spásu své duše i duše Giselbertovy.
Král Ludvík byl v době Giselbertova náhlého skonu zřejmě již na cestě a na podzim 939 se urychleně oženil s ovdovělou Gerbergou,[pozn. 1] sestrou Oty I., což Otu zpočátku příliš nenadchlo. Na podzim byla Gerberga korunována v Laonu. Dle svých současníků byla nová královna inteligentní a vzdělaná. Snažila se působit na vztahy mezi svým mužem a bratrem, což se jí i dařilo. Mnich Adso věnoval Gerberze své dílo Libellus de Antichristo. Roku 953 byla její snaha o smír mezi Ludvíkem a Hugem korunována úspěchem. Oba muži v Soissons zpečetili mír, který vydržel do konce Ludvíkova života. Král při pronásledování vlka spadl z koně a při pádu si způsobil vnitřní zranění, jež 10. září 954 zapříčinila smrt.
Jako regentka za nezletilého syna Lothara byla Gerberga donucena Hugem Velikým k předání vévodství burgundského a akvitánského. Korunovace mladého panovníka proběhla v listopadu 954 a Hugovi se nepodařilo vojensky získat Akvitánii a Burgundska si příliš neužil, zemřel náhle v létě 956 zřejmě v důsledku morové nákazy. Gerberga poté vládla ve shodě se svou sestrou Hedvikou, vdovou po Hugovi a jejich bratr Bruno,[pozn. 2] kolínský arcibiskup, byl oběma rádcem. Rovnováha byla porušena roku 965, kdy zemřel Bruno stále se pokoušející o čestné vyrovnání mezi oběma syny svých sester a poté roku 969, když Gerberga zemřela a Lothar se pokusil o získání Lotrinska.
Gerberga saská byla vdaná dvakrát. Poprvé si vzala Giselberta, vévodu lotrinského. Po jeho smrti v roce 939 se provdala za západofranského krále z rodu Karlovců Ludvíka IV.
1. manžel Giselbert Lotrinský
2. manžel Ludvík IV. Francouzský
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerberga (Frankreich) na německé Wikipedii.
Francouzská (západofranská) královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ema Francouzská |
939–954 Gerberga Saská |
Nástupce: Emma Italská |