Dnes je Georges Sorel téma, které se v moderní společnosti stává stále aktuálnějším. S rozvojem technologií a globalizací se Georges Sorel stal ústředním bodem debaty a zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jak se přibližujeme k dalšímu pochopení dopadu Georges Sorel, vyvstávají nové otázky a výzvy, které si zaslouží být prozkoumány. V tomto článku se ponoříme do světa Georges Sorel a prozkoumáme jeho různé aspekty, implikace a důsledky v našem každodenním životě. Od jeho historie až po jeho vliv na populární kulturu se ponoříme do vyčerpávající analýzy, která nám umožní lépe porozumět důležitosti Georges Sorel dnes.
Georges Sorel | |
---|---|
Narození | 2. listopadu 1847 Cherbourg |
Úmrtí | 29. srpna 1922 (ve věku 74 let) Boulogne-Billancourt |
Místo pohřbení | cemetery of Tenay |
Povolání | filozof, inženýr, sociolog, spisovatel a odborář |
Alma mater | Polytechnická škola Collège-lycée Jacques-Decour |
Témata | filozofie |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georges Eugène Sorel (2. listopadu 1847, Cherbourg – 29. srpna 1922) byl francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu.
Zprvu byl zastáncem Karla Marxe, později jeho teorii zrevidoval. Odmítal neodvratnou, postupnou změnu, byl pro přímou akci formou generálních stávek, bojkotů a konstantního narušování kapitalismu s cílem nastolit kontrolu výrobních prostředků ze strany pracovníků. Byl obviňován ze schvalování sabotáže, kterou výslovně odmítal. Věřil v potřebu uváženě koncipovaného „mýtu“ generální stávky, který by zkoordinoval masy. Inspiroval se jakobíny, když tvrdil, že jediná cesta změny je prostřednictvím použití síly. Prezentuje svoji myšlenku syndikalismu, teorii o řízené ekonomice a pracovních strukturách - všichni vnitřně se podílejí na výrobě, na jakémkoli postě, by se měly rovně podílet na vlastnictví vyrobeného jakož i výrobních prostředků, bez ohledu na pozici v práci. Jeho socialismus pramenil více z útoku na morální rozklad buržoazie než z potřeb proletariátu.